Obec Vincencov se nachází v okrese Prostějov, v jihozápadním cípu v nadmořské výšce 341 m. Polohou leží na rozmezí Hané a Drahanské vrchoviny, která je již součástí Českomoravské vysočiny. Rozloha katastrálního území Vincencov činí 117 ha, jde tedy o malou obec. Žije zde trvale 125 obyvatel. V obci je přes 70  domů a další se staví. Část starších domků je využívána chalupáři k rekreaci.

Okolí obce je malebné, je to zemědělsky využívaná krajina s poli, remízky a lesy. K zajímavostem patří kaple sv. Floriána a dva kříže. Občanům je k dispozici prodejna smíšeného zboží. Obec je plynofikována, avšak není zde vodovod a kanalizace je jen částečná a zastaralá. 

Atraktivita obce je dána klidným a malebným přírodním prostředím a současně dobrou dojezdovou vzdáleností do Prostějova, Olomouce i Brna, rychlostní komunikace je vzdálena asi 4 km.

Z novější historie obce

Na sklonku 18. století mnohé vrchnosti z praktických důvodů rozdělovaly své menší a odlehlejší dvory svým poddaným a vytvářely nové osady, tzv. familiantské. Majitelem pozemku v naší obci byl Antonín hrabě Schrattenbach. Pozemky byly rozparcelovány mezi dvacet zájemců. Osada se původně nazývala Nový Dvorec. Bratr hraběte byl biskupem a jmenoval Vincenc ze Schrattenbachu. Po něm nese naše obec jméno Vincencov. V roce 1827 si bere Alžběta Schranttenbachová, 18letá dcera biskupova bratra Gustava hraběte Kalnokyho.

Ze starší historie obce

Území obce Vincencov má zajímavou historii zvláště tím, že zde již jednou a to počátkem 14. století existovala osada zvaná Chřelova Lhota. Tuto odprodal Filip z Vranovic v roce 1342 bratřím Soběhrdovi a Ondřejovi z Otaslavic. Od téhož roku se obec uvádí při Otaslavicích jako Lhota. V bouřlivém 15. století v letech 1420 - 1492 ves zpustla. V 16. století byla znovu obnovena, takže zde na "Lhotsku" byl postaven dvůr po německu zvaný "Neuhof" - nový dvůr, lidově nazývaný Otaslavským Dvorkem.