Obec se rozkládá na úpatí Drahanské vrchoviny nedaloko malého  města Plumlov. Původně se obec jmenovala Wiczaw a první zmínka o ní je z r.1358, kdy se objevuje v souvislosti s majetkem Henzlína z Vícova. Později ves patřila pánům z Boskovic. R.1384 se stal majitelem části vsi Ješek Puška z Kunštátu. V dalším období se majitelé druhého dílu často měnili, až v r.1512 se Vícov dostal do Plumlovského panství a sdílel s ním stejné osudy. Při velkém požáru r.1837 téměř celý vyhořel.

Největší tragedii zažil Vícov v roce 1945. Tehdy zde podnapilí partyzáni nesmyslně přepadli německou kolonu. Za deset zastřelených němců zraněný velitel odvezl deset vícovských mužů. Ti byli popraveni u obce Suchý, kde jejich těla objevili po válce.

v obci je kostel sv.Floriána, barokní boží muka a nedaleko v lesích zbytky Ježova hradu. U obce byly zaznamenány četné archeologické nálezy - např. z ml.doby kamenné (pazourky, škrabadla, mlýnek), či doby bronzové (pohřebiště, sekery, meče). Východně u obce v lokalitě Skrhovy stávala středověká ves Skyhrov.