Východním směrem za obcí Malé Hradisko se nachází archeologická památka evropského významu. Na trojúhelníkové ostrožně nad říčkou Oklukou a bezejmeným potokem zde stávalo starověké keltské město - oppidum. O jeho významu svědčí nejen jeho plocha, ale i umístění. Zdejší centrum stálo na tehdejší kupecké stezce, které se říkalo Jantarová. Vedla od severního Baltického moře, až k moři Jadranskému. Nálezy jantaru zde byly známé po celý středověk a místo našlo své zapsání např. i na proslulé mapě J.A.Komenského.

Oppidum Staré Hradisko leží ve výšce 538 m n.m.. Je největší na Moravě a nálezy vypovídají o nesmírném bohatství tehdejších obyvatel. Zcela jsou srovnatelné s českými Stradonicemi a podobnými městy. Samotná plocha hradiska má tvar trojúhelníku, kdy je přístupná pouze západní strana. Zbylé dvě strany tvoří vysoké srázy nad vodoteči. Plocha byla obehnána kamenými hradbami o délce asi 2,5 km. Do objektu vedly tři brány, z toho dvě klešťovité, typické pro keltskou opevňovací techniku. Vnitřní prostor byl od předhradí oddělen hradbou s příkopy. Uvnitř byly systematické ulice s kamenem dlážděnými cestami 4 m širokými. Samotné město se skládalo ze samostatných usedlostí, které tvořily několik domů a hospodářské budovy.

Opevněné město bylo rozděleno na dvě části. Horní lépe opevněná plocha patřila nejmajetnějším vrstvám, Dolní pak řemeslníkům. Předhradí pak patřilo nejspodnějším vrstvám. Areál předhradí se táhl západním směrem a dosahoval k dnešnímu Skřivánkovu. Plocha opevněného města činila 37,5 ha a plocha osídlení nejméně 50 ha. Ojedinělé nálezy z dnešní doby však staví rozlohu města do téměř děsivé podoby. Zjišťuje se, že samotná obec Malé Hradisko stojí na základech 2 000 let starých domů, což posouvá lokalitu do podoby gigantického středověkého města. Dnes je zjištěno, že antičtí cestovatelé oppidum nazývali "Leukaristos", nebo "Strevinta". Mělo být hustě osídleno a mělo zde žít nejméně 5 000 obyvatel. V okolí se měly nacházet četné naliště železné rudy. Ta zde opravdu byla hojně těžena a zpracovávána. Obyvatelstvo hradiska se věnovalo převážně kovářství a železářství. Dokladem jsou nesčetné nálezy strusek, zmetků a předmětů (kladiva, pily, spony, klíče, lopaty, vážky, vidličky, skoby, hřebíky a další). Nalezeny byly předměty z bronzu, zlaté mince a samozřejmě proslulý jantar.

Oppidum existovalo od 2.poloviny 2.století př.n.l. do přelomu našeho letopočtu. Existence starověkého města tehdy částečně změnila i zdejší krajinu, když byly vykáceny obrovské plochy místních tehdy listnatých lesů. Obyvatelstvo bylo zemědělsky zásobováno z prostor západní Hané a podhůří Drahanské vrchoviny, kde tou dobou byla vysoká koncentrace keltského obyvatelstva. Zánik této metropole je víc než záhadný. Město bylo opuštěno z dosud neznámých důvodů asi ze dne na den. Archeologové zde nezjistili žádný válečný výboj. Lokalita nebyla ani později slněji osídlena. Výzkumy se zde provádějí od dvacátých let minulého století. Staré Hradisko je však veřejnosti stále málo známé, přestože patří ke keltským lokalitám evropského významu.