Již za prvních Přemyslovců byla Prácheň sídlem správce kraje. Jim náleželo i právo hrdelní. Prácheňský kraj patřil mezi nejstarší české kraje. První písemná zmínka o obci Hejná je známa z roku 1045, kdy kníže Břetislav I ., nástupce Oldřichův věnoval břevnovskému klášteru 17 vesnic z Prácheňského kraje mezi nimi i Hejnou, Nezamyslice, Kejnice, Kalenice, Žichovice, které tomuto klášteru náležely až do roku 1420. Asi 100 let před tím prý Boleslav I. poslal do těchto míst v pohanství setrvávající obyvatelstvo, aby zde robotně rýžovalo zlato. Kníže Břetislav I. podle pověsti často pobýval na Práchni a v šumavských lesích. Zde také pobýval poustevník Vintíř, který pocházel ze vznešeného německého rodu. Rozdal celé své jmění a vstoupil do kláštera. Potom se oddal poustevnictví. Zvolil si k tomu Šumavu, přesněji Dobrou Vodu. U okolního lidu se těšil vážnosti a také u knížete Oldřicha jehož synovi Břetislavovi byl za kmotra. I po jeho zradě, kdy německé vojsko potají přes hory převedl, mu byla prokazována úcta a po jeho smrti tj. 9.října 1045 byly jeho ostatky uloženy v kostele kláštera v Břevnově. Jeho hrob ale zpustošili husité za jeho dávnou zradu českého národa. V období raného feudalismu byla již všechna půda v soukromém vlastnictví knížete a jeho rodu, církevních institucí a některých velkých feudálních rodů, nebo v dočasně držbě těch, jimž byla knížetem nebo velkými feudály propůjčena. Jen malá část neorné půdy se udržela jako občina ( zpravidla pastviny, společné pro celou vesnici, někdy i malý les ). Základním výrazem závislosti znevolněného rolnictva bylo odvádění feudální renty . Typický je výskyt obou nejnižších forem renty - robota a naturální dávky, u nevolných řemeslníků byly naturální dávky počtem jejich výrobků.Ke konci 12. století je jmenován na Prácheň soudce Vítek, předek rodu Vítkovců. Další ze správců je v roce 1220 Diviš z Divišova, který tu spravoval panství jménem krále Přemysla Otakara I.. V roce 1260 byl krajským správcem jakýsi Purkart a koncem 13.století končí na Práchni krajské zřízení a úřad přebírá šlechta. V 2. pol. 13 století je v Hejné postaven na svahu vrchu Pučanky románsko-gotický kostel sv. Jakuba a Filipa. V té době je hrad Prácheň kamenný a správu panství vede purkrabí. Roku 1315 přešel hrad darem krále Jana do majetku rodu strakonických Bavorů. Na konci 13. a začátkem 14. století byl pánem na Práchni Menhard z Hradce. Roku 1500 hrad opravil a přestavěl Půta Švihovský, tak aby byl způsobilý k bydlení. Jeho syn Jindřich, nejvyšší kancléř a hofmistr království, měl za manželku Voršilu z Horažďovic a Práchně.