Barokní stavba z počátku 18. století; jejími stavebníky byli Vrbnové. V roce 1737 byl rozšířen do dnešní půdorysné podoby přistavěním dvou křídel. Vzhled zámku se změnil po roce 1852, kdy se stal novým majitelem hessenský kurfiřt Bedřich Vilém a po něm hanavská knížata. Z blízkosti zámecké budovy byly odstraněny hospodářské stavby, pivovar a vinopalna a některé místnosti upraveny na byty. Pozdně rokokový ráz interiérů změněn na empírový. Hlavním autorem byl kaselský dvorní architekt Gottlob Engelhardt. Některé změny provedeny ještě kolem roku 1896; tehdy byla nejspíše upravena do dnešní podoby vížka nad středem zámku.

Dvoupatrový zámek půdorysu písmene H, s příčnými krátkými stavbami na konci všech čtyř svislých ramen. Průčelí, obrácené k městu, má mírně předstupující střední rizalit. Nad ním se zvedá hranolovitá pavilónová nástavba, ukončená bání s vížkou a hodinami. Nad vchodem na kamenných krakorcích balkon s novobarokní litinovou mříží. Na zahradní straně vybíhá ze středního traktu hlavní budovy mohutný rizalit, v jehož střední vyduté části jsou troje vysoké dveře a nahoře kupole s oválnými okny ve vikýřích. Boční křídla na zahradní straně mají arkády na pilířích. Obě nádvoří před průčelími zámku uzavírají brány s tepanými mřížemi. Na pilířích jsou osazeny vázy a sochy se sousošími s mytologickými a alegorickými náměty z doby kolem roku 1735. Z průjezdu zámku, v prostoru zahradního rizalitu, vede dvojramenné schodiště do prvního patra. Nad schodištěm je na klenbě živě barevná rokoková freska s námětem Oslava věd a umění. Iluzívní architekturu fresky oživují četné alegorické postavy. Autorem je pravděpodobně pražský freskař Jan Ferd. Schor. Uprostřed prvního patra je hlavní sál, zv. Slavíkův, pojmenovaný podle slavného houslisty (Josef Slavík, 1806-1833), rodáka z blízkých Jinců. Má empírový vzhled a zdobí jej kopie Mánesova cyklu Život na panském sídle od K. Würbse. Zámecká kaple byla změněna na obřadní síň MÚ. V zámeckém patře byly ještě přístupné dva společenské pokoje, knihovna, jídelna a salón s malovanými gobelíny, zařízení cenným nábytkem, porcelánem, sklem a obrazy. Po rekonstrukci zámku má být prohlídkový okruh rozšířen. Po dobu oprav nejsou v zámecké budově umístěny ani sbírky Vlastivědného muzea. Zámecký anglický park, oddělený od nádvoří bránou s barokní sochařskou výzdobou od M. B. Brauna a mříží, má rozlohu 6,6 ha. Byl založen v 18. století, roste v něm řada cenných stromů. Je přístupný Sluneční bránou s paprsčitým sluncem nad mřížovými vraty. Starou alejí průhled k zámku.