České Libchavy byly sídlem nižší šlechty, jejíž příslušníci zde založili i tvrz. Jako první majitel vsi je doložen Petr Hrb ze Žamberka v letech 1360 - 1371, na přelomu 14. a 15. století se připomíná Jindřich z Českých Libchav, v letech 1440 - 1447 Mikeš z Českých Libchav. Později se České Libchavy blíže neznámým způsobem staly příslušenstvím panství Žampach, na kterém se připomínají poprvé v roce 1543. V roce 1574 se stali majiteli žampašského panství a tedy i Českých Libchav Jan starší ze Žerotína a Adam Bukovský z Hustiřan. Ti se pak o panství rozdělili tak, že jeho část i s Českými Libchavami si ponechal Jan starší ze Žerotína, druhou část s hradem Žampachem Adam Bukovský. České Libchavy byly tehdy připojeny k panství Brandýs nad Orlicí, které náleželo Janovi staršímu ze Žerotína. V roce 1654 bylo v Českých Libchavách 37 poddanských usedlostí, z toho 3 byly zpustlé. Příslušenstvím panství Brandýs nad Orlicí zůstaly České Libchavy až do zrušení poddanství v roce 1848. Po vzniku okresů v roce 1850 byly České Libchavy připojeny k soudnímu okresu Ústí nad Orlicí a politickému okresu Lanškroun. V letech 1938 - 1942 náležely k politickému okresu Žamberk, v letech 1942 - 1945 k politickému okresu Rychnov nad Kněžnou. Od roku 1945 patří k okresu Ústí nad Orlicí.