O vzniku Písečné existují dvě hypotézy. PhDr. F. Musil obhajuje teorii, že nejprve vznikla obec, která dostala jméno podle písčitého potoka, kolem kterého se kolonizátoři usadili. Soudě podle českého názvu byli kolonizátoři české národnosti. Hrad, který nad vesnicí vznikl, dostal jméno podle obce, ale v poněmčené podobě- Písecký potok, tedy Sand Bach. Tento název byl později počeštěn, a tak vznikl Žampach. První zmínka o Žampachu spadá do roku 1308, kdy byl poprvé použit v přídomku. Písečná by tedy podle této teorie staršího data.

Jinou hypotézu zastává M. Štěpánová: Podle ní v době založení Žampachu (na konci 13. stol.) patřili jeho majitelé, páni ze Zebína, k loupeživým rytířům a spíše než o rozvoj vlastního panství se starali, kde by se obohatili na sousedním bohatém lanšperském panství. Pár rodin služebníků a čeledínů bydlelo patrně přímo na hradě nebo v jeho bezprostředním okolí a loupeživí rytíři neměli pravděpodobně zájem o nějaké osidlování širšího okolí. Teprve po roce 1324, kdy se majitelem panství stal pan Jindřich ml. z Lipé, dá se předpokládat, že došlo k rozvoji osídlování v okolí Žampachu. Tedy někdy v období 1324- 1344 patrně přišli noví osadníci a severně od hradu při panském dvoře právě tehdy vzniká první samostatná ves, dostávající jméno podle hradu, tedy Písečná. Význam Písečné v rámci žampašského panství byl zvýrazněn i tím, že zde vznikla fara a byl vybudován kostel. Z původního gotického kostelíka zbyly dodnes obvodové zdi a gotická okenní ostění presbyteria. Písecká fara je zmiňována v soupisu farností pražského arcibiskupství z let 1344-50.

Vzápětí vyrostla na jihovýchodě ves Hnátnice, o níž je písemná zmínka (též v souvislosti s existencí kostela) z roku 1364. Právě doložená existence far v obou obcích dokládá jejich vznik alespoň přibližně do 2. čtvrtiny 14. století. Roku 1376 je zmiňován též svobodný dvorec Křižánka, ležící v lesích západně od Žampachu.