Jako Bělkovice - Lašťany obec existuje teprve od roku 1960, kdy došlo ke sloučení dvou původně samostatných obcí Bělkovice a Lašťany.

B ě l k o v i c e

Z nejstarších archeologických nálezů vztahujících se k Bělkovicím byla registrována sekyrka, pocházející z eneolitu (kolem 2000 př. n. l.)

První písemná zmínka o Bělkovicích pochází ze 13 století, přesněji z roku 1238, kdy na listině krále Václava I. se mezi svědky uvádí Rathiborius de Belchowicz, který zřejmě byl k sepisování různých smluv zván jako příslušník váženého starousedlého rodu.

Za vlády markraběte Karla ( pozdějšího císaře Karla IV.) byl při staré komunikaci zvané "Jívovská cesta" vystavěn hrad na hoře označované Tepenec. Tento hrad byl roku 1406 zbořen a jeho zánik byl podnětem ke vzniku několika pověstí.

L a š ť a n y

Prostor nynějších Lašťan byl znám i pravěkému člověku, o čemž svědčí nálezy z doby neolitu (asi 4000 až 3000 před n. l.) a to u kovárny nalezený kamenný mlat, ze starší doby kamenné bronzový sekeromlat objevený na návsi. Oba nálezy jsou uloženy ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

O Lašťanech se prvně zmiňuje listina z roku 1078 a to v souvislosti se založením benediktinského kláštěra na Hradisku a zejména jeho hmotným zajištěním - olomoucký údělný kníže Otto s manželkou Eufemií daroval řeholníkům mimo jiné několik vsí a mezi nimi i "Ugezd Lasene".