Obec leží v nadmořské výšce 326 m. Rozprostírá se 19 km jihozápadně od Kroměříže při silnici ze Zdounek do Koryčan. Od Zdounek je vzdálená asi 8 km. Nachází se v srdci pohoří Chřiby. Po hřebenu okolních chřibských hor vede cesta, která dělí cetechovský les od buchlovského lesa. Kopce nad Cetechovicemi: Špílberk, Pláňava, Jankův kopec, Brdo (587 m). Nad obcí, vedle skalního útvaru Mramůrka, na západním úbočí kopce Pláňava, se nachází “Studýnka Panny Marie” – pramen, který nikdy nevysychá a zásobuje celou obec vodou. Z druhé strany kopce pramení voda pro Chvalnov. Také nikdy nevysychá a teče směrem k Brnu. Ze Studýnky Panny Marie teče voda do potoku Olšinka, pak do říčky Kotojedky a u Kroměříže do řeky Moravy. Ze západní strany se tyčí kopec Chlum.

Katastr obce činí 748 ha, z toho je 454 ha zemědělská půda,  255,5 ha lesů, 2,3 ha vodní plochy a 7,3 ha zastavěné plochy. Ostatní plocha činí 29 ha. Obec má celkem 226 obyvatel, 70 obydlených domů, 37 rekreačních domů, 5 chat a 2 neobydlené domy Cetechovice jsou jedna z nestarších obcí okresu Kroměříž. První dochované zmínky jsou z r. 1131. 
Obec byla několikrát prodána – celkem 36x. Nejstarší písemná zpráva o tvrzi, která stála v místě nynějšího zámku, je z r. 1482. Byla asi vodní tvrzí a patřila Janovským ze Strabenic. 
Další významnější majitelé, kteří se v průběhu staletí vystřídali byli: Kokorští z Kokor, Páni z Víckova, Zástřizlové, Krčmové z Koněpas, Osečtí z Oseka, hrabě Rottal, Ledeničtí z Ledenic a Říkovští z Dobrčic.

Jednalo se o panství malé, dlouho zanedbané, které po celou dobu své existence střídalo různé majitele z řad převážně nižší šlechty.

V roce 1912 majitel Střílek, hrabě Albert Herberstein musel celé panství pro tísnivé finanční poměry prodat. Koupila je Pozemková banka v Praze a ta 1. července 1912 prodala velkostatek Cetechovice i se zámkem Josefu Šimonovi. Šimonova rodina obhospo-dařovala majetek až do roku 1948, kdy byl znárodněn. Po zlomu režimu byl v 90. letech majetek v rámci restituce opět navrácen rodině Šimonově.

V katastru obce jsou ložiska vápence (prognózní zdroj), kamene drceného a kamene štěpného. Těžil se zde i mramor, který byl velmi kvalitní a používal se na chrámové sloupy.