Starším sídelním útvarem na území naší obce jsou Háje, původně Funkštejn – Funkenstein. Jsou známy od roku 1536.

Počátkem obce byl malý strážný hrad stojící na dnešním Zámeckém vrchu. Podle kronikářských záznamů stával na protilehlém kopci za řekou Teplá protihrad k hájení údolí. Toto dvojhradí bylo pravděpodobně součástí pevnostního hraničního pásma stavěného Přemyslovci ve 12. století. Oba hrady dostaly jméno Funkštejn, tj. jiskřivec, kámen jiskřící, křemen.

Obec vznikla v podhradí. K Funkštejnu dlouho patřilo území, na němž později vznikly obce Březová, Kolová a Pila.

V roce 1713 je psán již Funkštejn bez Pily, Kolové a Březové, které se staly samostatnými obcemi. “V katastru je udáno, že řeč je německá, pozemky leží v kopcích, jsou srázné, písečné, kamenité nebo močálovité”.

K 31.12. 1900 bylo ve Funkštejně 37 domů a 273 obyvatel, z toho 269 obyvatel se hlásilo k německé národnosti. V květnu 1939 zde žilo 255 obyvatel německé národnosti.

Škola ve Funkštejně byla postavena v roce1857 a sloužila do roku 1945. Stojí dodnes jako rodinný dům čp.14.

Pod Zámeckým vrchem vysokým 624 m postavil koncem 19.stol. Josef Löwi “Zámeček” jako letní sídlo a kavárnu a nazval ji Meczery – Höhe (Meczeriho výšina).

Po roce 1945 přejmenovali obec na Háje.

Kolová byla dlouho samotou k Funkštejnu. První zmínka o ní je z roku 1622. Ze starých záznamů se dovídáme, že půda v místech nynější Kolové byla dlouho pokryta lesy. Vrchnostenští uhlíři v nich pálili své milíře k výrobě dřevěného uhlí. Na pasece vzniklé vymýcením lesa si postavili několik svých chalup. Pro tuto samotu se ujalo jméno Kohlhau, tj „uhlířská paseka“.

V roce 1654 zde byl jeden chalupník, v roce 1713 přibyli další tři. V tomto roce je již Kolová jmenována samostatnou obcí s vlastním rychtářem. V roce 1848 byla Kolová krátce spojena s Pilou, a to až do roku 1873, kdy se stala opět samostatnou. V roce 1900 zde bylo 103 domů, 727 obyvatel německé národnosti a jeden Čech.

Po česku se obci říkalo Kohlava a od roku 1923 Kolová.