Zámek stojí na místě pozdně gotické tvrze, která byla renesančně upravena. Později byl rozšířen o barokní západní a jižní křídlo. Nádvoří ze tří stran lemují arkády. Současná podoba fasády je výsledkem klasicistní úpravy. 
První písemná zmínka o obci Puklice pochází z roku 1318. Nachází se v dokumentu, kterým král Jan Lucemburský potvrzuje převod panství z olomouckého biskupství na pana Jana řečeného z Řecka. Po Janově smrti roku 1327 získává panství od krále Jindřich z Lipé. Páni z Lipé zde nikdy nesídlili a panství udíleli lénem svým straníkům. V 16. století je nejdříve získává lénem a roku 1535 kupuje jihlavský měšťan František Hordar. Pravděpodobně za něj byla postavena pozdně gotická tvrz, doložená při prodeji v roce 1535. Kolem roku 1578 byla tvrz renesančně přestavěna. Vítu Hordárovi byly za účast ve stavovském povstání zkonfiskovány ¾ majetku, Puklice mu však byly ponechány a rodu zůstaly do roku 1673. Poté se držitelé panství mnohokrát střídali: roku 1673 je koupil Jakub Manuel šlechtic  Tümmel, s jeho dcerou je vyženil František Josef z Waderbornu, za něj někdy po roce 1720 zámek prošel barokní přestavbou. Roku 1731 jej zdědil František Antonín Grisl z Grislova, po němž od roku 1749 držela statek vdova Marie Kateřina Říkovská z Dobřic, po ní v letech 1770–94 její neteř Maxmiliána provdaná Malovcová z Malovic. Od jejího syna Jana svobodného pána Malovce Puklice koupil Ota sv. pán Skrbenský z Hříště. Zřejmě za jeho držení byly provedeny klasicistní úpravy. Roku 1854 převzal panství Ottův stejnojmenný syn, který jej roku 1878 prodal Karlu hraběti z Blankenštejna, jeho syn Jan prodal roku 1892 statek Miroslavu Peškovi, majiteli továrny na škrob.

Posledními majiteli byli od roku Fischmannovi, nejprve do roku 1916 Siegfried a po něm Richard, jemuž byl zámek roku 1945 zkonfiskován. Zámek poté sloužil potřebám obce, dnes je zde sídlo pošty.