Gotický kostel pochází z doby kolem poloviny 13. století – obvodové zdivo lodi. Ve 40. letech 14. století byl zbudován nynější presbytář. Kolem roku 1491 byla loď sklenuta ve formě pozdně gotického dvoulodí a v kněžišti vsazen nový sanktuář. Kostel byl obnoven roku 1604. V letech 1751 – 1754 byla odstraněna klenba dvoulodí a narovnán závěr kněžiště. Další rekonstrukce proběhla v letech 1887 – 1888, nově vysvěcen roku 1932.

Areál zahrnuje kostel, hřbitov, márnici a obvodní zeď s branou. Kostel se nalézá v prostoru hřbitova obehnaném ohradní zdí. Původně dvoulodní kostel, změněn na jednolodní se čtyřmi mělkými bočními kaplemi po stranách, s hlubokým, původně pětiboce zakončeným presbytářem s opěráky, dnes pravoúhlým, s obdélnou tzv. starou sakristií s oratoří v patře na severní straně a s novou sakristií na jižní straně presbytáře, s předsíňkou na jižní straně lodi a s hranolovou věží v západním průčelí. Fasády jednoduché hladké. Presbytář sklenut třemi poli křížové klenby, v závěru valeně s výsečemi.

Kostel je významným urbanistickým prvkem, který zásadně dotváří charakter zástavby v obci a ve své poloze se výrazně uplatňuje při dálkových pohledech na obec od sv., východu a jv, ze svahů v údolí řeky Malše. a vytváří tak její charakteristické panorama. Kostel obsahuje řadu hodnotných stavebních konstrukcí z období – raného středověku, snad 13. století – obvodové zdivo lodi a západní vstupní portál - z vrcholné gotiky, 14. století - kněžiště a z pozdní gotiky, kolem roku 1500 – zbytky klenby dvoulodí (dnes pilíře kruchty), portál sakristie a jižní portál lodi - z baroka, 18. století – úprava kněžiště, klenba lodi. Kostel je významným dokladem podoby a proměny církevní stavby od vrcholného středověku až po novověk a zároveň je důležitým dokladem farní správy a projevu křesťanské víry v regionu.