Oblíbeným místem Černostudničního hřebenu je Muchov (787 m) - snad proto, že je to jeho nejnápadnější vrchol. Je upraven na přírodní rozhlednu a je z něj výhled na dominanty Jizerských hor, na Krkonoše, Ještědský hřeben a Český ráj. Jeho tvarově zajímavé kameny jsou z dvojslídné žuly, zvané tanvaldská. (Zpracovávání kvalitní krystalické žuly na Černostudničním hřebenu poskytovalo v minulosti obživu mnoha místním kameníkům. Je známo, že i základní kameny k stavbě Národního divadla pocházejí odtud).

O původu jména Muchov se dochovalo několik verzí. Podle jedné se začátkem 14. století ubytovali v tehdejším „dvoře hamerském“ mniši Cyriáci a dvoru a pozemkům k němu náležejícím se pak říkalo „Mnichov“. Toto jméno, byť v pozměněné podobě, si pak udržel pouze vrch Muchov. Druhá verze se líbí hlavně dětem. Vypravuje se v ní, že vládce Jizerských hor Muhu sídlí právě tady. Název vrcholu je tedy odvozen od jeho jména, které dostal od pána Krkonoš Krakonoše a vládce Orlických hor Rampušáka. Ti byli inspirováni tajemným houkáním sov na Černostudničním hřebenu – „ muhúúú “. Třetí varianta je nejprostší – název vrchu prý daly mouchy, které se na sluncem rozpálených kamenech rády vyhřívají. O Muchově se také vyprávělo, že se zde v poledne na sv. Jana - a také o Štědrém večeru - otvírá pokladnice uprostřed skály a nabízí své poklady. Každopádně je to magické místo a působí na lidi citlivé na věci mezi nebem a zemí pozitivní energií. Cesta k němu vede okolo kapličky sv. Václava na Hamrskách.