Bývalý lovecký zámeček s kaplí sv. Kříže jsou nejstaršími stavbami lázeňského letoviska na Smraďavce. Oba objekty byly postaveny mezi léty 1670-1680 tehdejšími majiteli buchlovského panství, barony Petřvaldskými z Petřvaldu. Budova nynější restaurace v sousedství zámečku pochází z počátku 19. století a byla založena Leopoldem I. Berchtoldem, který na Smraďavku přechodně přesídlil, zanechav svůj zámek v Buchlovicích lazaretním účelům. Jmenovaný zde rovněž zemřel roku 1809 a budovy po něm nesou své druhé, méně frekventované jméno – Leopoldov.

Samotná kaple sv. Kříže stojí nad sirovodíkovým pramenem, vytékajícím z úpatí kopce Hříštěk. Podobných minerálních pramenů nacházíme v okolí Smraďavky několik. Vydatnost pramenů není velká, ale jejich existence a léčebné účinky jsou známé již několik století. První zprávu o nich nalézáme v knize Tomáše Jordána z Klauzenburku z roku 1580, nazvané „Kniha o vodách hojitelných neb teplicech moravských“. Počátek zdejších vanových lázní sahá do prvního desetiletí 19. století. Jejich soumrak nastal až po zestátnění československých lázní začátkem 50. let. V současnosti je objekt bývalého zámečku a sousední restaurace v soukromých rukou a nabízí pohostinské a ubytovací služby. Těmto účelům slouží i nedaleký autokemp.

Příjemnou procházkou údolím potoka Dlouhé řeky se dostanete k místu zvanému U Kamenného kříže. Přivítá vás kamenný památníček, který nese německý nápis, jehož volný překlad zní: „Stůj, poutníče a čti. Zde ukončil svůj život Jindřich Prakšický ze Zástřizl, zákeřně proboden vlastní zbraní od svého zbrojnoše dne 25. července 1582. Nyní jdi, chraň se zločinu, miluj ctnost a přej mu věčného života.“ Na rubové straně kamene dále čteme: „Obnoveno dobrodiním vznešené příznivkyně, poslední svého jména, Marie Eleonory, baronky z Petřvaldu 1782.“