Původní sídliště leželo v údolí Lovčičkého potoka necelý kilometr od obce. První písemná zmínka o obci Lovčičky se datuje k roku 1141, kdy tu existovalo dvoje popluží patřící brněnskému chrámu sv. Petra. V běhu dějin se majitelé obce s tvrzí střídali a po r. 1620 přešla obec pod správu Maximiliána, knížete z Lichtenštejna, který ji připojil k panství ždánickému, při kterém obec již zůstala. Počátkem 17. stol. zde bylo 37 usedlostí, ve druhé polovině století pouhých 10 domů. Roku 1790 čítala obec 366 obyvatel, v r. 1900 to bylo 759 a v r. 1910 již 961 obyvatel.