Za zakladatele Hertic, které vznikly přibližné ve stejné době, je považován jistý Herard (Hereš), jehož jméno však v listinách není doloženo, stejně jako nebyly nalezeny zbytky předpokládané hertické tvrze. Obě obce byly spáleny v roce 1241 za vpádu Tatarů do Evropy a snad byly i dočasně vylidněny. První historická zmínka o Herticích je z roku 1251, kdy známý olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka potvrdil vlastnictví Hertic svému manovi Bertoldovi. Roku 1370 se Hertice dělí na dva díly. Větší díl připadl k panství životickému, vlastníky menšího dílu jsou postupně Dominik z Hertic (do roku 1381), bratři Jan a Velik z Hertic (do roku 1392), Jan Kuchmeister (do roku 1407), Lúček (Lukáš) z Hertic (do roku 1436), Jan Lúček z Hertic (do roku 1453). Po Janu Lúčkovi vlastnili menší díl Hertic jeho neznámí potomci do roku 1521. Po nich byl správcem menšího dílu Hertic za nezletilé bratry Valentina, Václava a Vavřince Lúčkovy Ondřej Štěpanovský, který svůj úřad vykonával až do roku 1523, kdy Hertice připadly trvale k Životicím.