Uprostřed lesů zažínající Českomoravské vysočiny leží osada Kamenná Lhota, která se nachází 550 m.n. s drsnějším podnebím.

Leží velmi vysoko v prameništi potoků, odtud plynou k řece Sázavě a část potoku teče přes Kutnou Horu k Labi a tvořila odlehlou část, která patřila ke zboží pečeckému. V roce 1689 hrabě Hanuš Frydrych z Trautmansdorfu od jezuitů koupil statek Žandov s rozsáhlými lesy, připojil Kamennou Lhotu k panství pečeckému, dal vymítit část žandovskýchlesů a založil poplužní dvůr, krčmu a čtyři domky. Od těto dob dějiny kamennolhotecké splývají s dějinami pečeckými. Když se stal Joachim Karel Breda pánem pečeckéhopanství dal v roce 1730 vymítit další lesy azměnil je na pole. V roce 1760 zde bylo kromě panského dvora 9 domů s e 77 obyvateli, mlýn na řezání prken (pila) a krčma. V roce 1840 zde stála nejen pila ale i vinopalna, draslárna (budova, kde se vyrábí draslo) a myslivna.

Kolem Kamenné Lhoty byla soustava 9 rybníků, při průtrži mračen se největší z nich „Kukelský“ protrhl a vzal sebou ostatní, hráze byly protrženy a částečně odplaveny. K obnovení rybníků nedošlo a plochy se zalesnily. Obec neměla žádné jmění, výměra celé obce bylo 624 ha z toho 109 ha polí a luk a 515 ha lesa.

Až do roku 1925 nebyla Kamenná Lhota samostatnou katastrální politickou obcí, ale pouze osadou patřící k obci Sudějov. Proto býval v Kamenné Lhotě ne starosta, ale první radní - Václav Petránek - hostinský a chalupník z čp. 12.

Prvním starostou Kamenné Lhoty byl Josef Táborský z čp. 8, ale pouze půl roku, vystřídán byl Jaroslavem Nešporem čp. 4 (1925-1935). Za okupace byl odvezen do Kolína, poté do Terezína a do Drážďan kde byl 2.8. 1944 popraven.