Historie Křetína trvá již více než 700 let. Poprvé se o Křetíně hovoří v listině datované k roku 1043, jejíž skutečný vznik se však z historických souvislostí předpokládá až kolem roku 1250 (bez přesné datace). Za první skutečně doloženou písemnou zmínku o Křetíně je proto považována teprve listina z roku 1308 (jedná se o kupní smlouvu), na níž se objevuje patrně i jméno tehdejšího křetínského vladyky Petra z Křetína.

V běhu minulých staletí je historie Křetína a Křetínska spojena především s existencí křetínského panství (později velkostatku) a jeho šlechtickými majitely. Atributy hospodářského a duchovního centra panství jako by se ve 20. století postupně přetavily do funkcí tzv. střediskové obce a mnohé rysy této spádovosti Křetína přetrvávají dodnes: mateřské a základní školství, kulturní dům, pošta, zdravotní středisko, ale i sídlo duchovní správy farnosti a farní kostel.

Co se správního vývoje obce týče, do roku 1958 tvořil Křetín spojenou obec společně s Vřesicemi, v roce 1968 bylo ke Křetínu naopak připojeno Dolní Poříčí a v roce 1976 i Prostřední Poříčí (do r. 1990). Dnes obec Křetín sestává ze dvou místních částí - Křetín a Dolní Poříčí.

Z významnějších rodáků jmenujme alespoň Františka Aloise Dvořáka (1852-1925), stavitele a projektanta, představitele tzv. neorenesančního proudu brněnské architektury, Rudolfa Dvořáka (1861-1919), pedagoga a historika, autora Dějin Moravy, nebo Františka Mareše (1862-1941), rovněž výtečného pedagoga a propagátora ženského školství (dlouholetý ředitel Vesniných škol v Brně). Z našich současníků se svým vřelým vztahem k rodnému místu nikdy netají pan profesor Emanuel Ondráček (*1931), rodák z Dolního Poříčí, vědecký a výzkumný pracovník, vysokoškolský pedagog a v letech 1991-1994 i rektor brněnského Vysokého učení technického.