Dřívější havranický kostel byl položený jako ten nynější uprostřed obce (jak se dá soudit podle nalezených základů). Skládal se nejprve jenom z prostoru nynějšího presbytáře a při vzrůstajícím počtu obyvatel byl r. 1750 rozšířený, zaklenut místo tehdejšího palachového stropu klenbou a opatřen kůrem, který byl podoben tomu dnešnímu. Stěny byly později podepřeny zvenčí a vyztuženy šikmými, přistavěmými opěrnými pilíři. kostel byl pro nebezpečí zřícení v r. 1811 snesen po základy. Bohoslužby se konaly v márnici na hřbitově a později v sakristii, která byla pod věží.

Stavba nového kostela byla započata 147. 4. 1813 a byla dokončena v r. 1816 a kostel byl potom 15. 9. 1816 slavnostně vysvěcen. Z klášterního kostela ve Vratěníně 1784 zrušeného řádu bosých augustiánů dostal kostel 16 dýhovaných lavic, varhany s pedály 12 mutacemi a hlavní oltář s obrazem ze starého kostela se sv. Leonardem. Dva postranní oltáře - epištolní strana - sv. Antonín Paduánský, evangelická strana - Útěk do Egypta. Významnější opravy kostela se konaly v r. 1834 a 1890. Interiér kostela prošel v letech 1992-1993 zatím poslední renovací.