Malá vesnice položená na svahu mělkého údolí, 3 km severovýchodně od Spáleného Poříčí. Původ vsi je možno hledat v osidlovací aktivitě Buziců z Číčova asi na poč. 14. stol. Původně pětilánová ves je poprvé připomínána r. 1379 jako součást těnovického zboží pánů z Číčova. R. 1615 zde bylo 10 usedlostí, dle berní ruly 2 sedláci a 8 chalupníků, jedna usedlost byla pustá. R. 1683 vytvořila vrchnost z 5 vyhořelých usedlostí panský dvůr. Tento podstatný zásah do podoby vesnice měl za následek snížení počtu obyvatel, r. 1713 zde zůstalo 5 chalupníků, Tzv. zahradník a obecní pastýř. Z této doby víme, že všechna stavení byla postavena ze dřeva, zahrady byly porostlé švestkovím, pole nekvalitní, kamenité i močálovité, lesy nepatřily k usedlostem žádné. V 18. stol. se ve vsi usadili Židé a poblíž byl pro ně a pro Těnovicé založen hřbitov. Koncem 18. stol. zde stálo 11 domů, r. 1843 žilo v Záluží 108 obyvatel. R. 1900 měla vesnice 85 obyvatel, 14 domů a dvůr. V současné době žije v 9 domech 37 obyvatel, příslušejících obcí do Spáleného Poříčí, další 2 domy jsou rekreační.

Jižní Plzeňsko II, historicko - turistický průvodce č. 13, text Tomáš Karel