POPIS |
MAPA ![]() | |
MAPA ![]() | CENÍK | |
PROGRAM / MENU | FOTO A VIDEO | |
KAM V OKOLÍ |
Severovýchodně od Nalžov je ves staročesky zvaná Neprochov. Nejstarší nám známý držitel té vsi je Požetěch z Neprochov a to z doby r.1364, tj. za vlády Karla IV., českého krále a římského císaře. Později následovali Mikuláš z Lipna, pravděpodobně i jako podrychtář Novoměstský v Praze, po němž zboží jeho připadlo v r. 1404 králi. Okolo r. 1411 drželi Neprochov Racek a Přibík a Oldřich. Potomci jednoho z nich se nazývali Štmelinskými z Neprochov. R. 1508 se uvádí jako majitel Petr Zmrzlík ze Svéjšína, ale tvrz, dvůr a ves Neprochovy patřily vlastně jeho manželce společně s Těchonicemi, Týřovicemi, Tužicemi, Kbelem, Malincem a Předbořicemi. Zmíněný Petr Zmrzlík a syn jeho Zdeněk jsou pohřbeni vedle sebe v kostele těchonickém. Ale již v r.1591 byly spojeny Neprochovy s panstvím nalžovským. Od r.1591 sdílí tedy Neprochov společné vlastnické osudy s panstvím nalžovským, kterého se ujal Karel Švihovský z Rožmberka a Horažd'ovic. Po jeho smrti v r.1593 vlastnictví spravuje strýc Bedřich Švihovský, jenž byl císařským radou Ferdinanda Václava Švihovského. Ten obyvatelstvo silně utiskoval, je pohřben v hradešickém kostele. Dva roky potom se Neprochovy dostávají do majetku pánů Pžottingu a zakrátko pak jsou v držení hraběte Františka Taffe, jehož rod držel Neprochovy až do první pozemkové reformy po první světové válce. Mikuláš Taffe bojoval v uniformě císařských dragounů, a to zejména klatovských, proti Prusům v bitvě u Kolína v r. 1757. Tomuto šlechtici je připisováno dovezení prvních brambor do Rakouska. Další jmenovec z rodu, František Taffe, se vyznamenal ve válce s Francouzi. Ludvík Taffe ve 20.letech vystudoval práva, stal se vrchním prezidentem soudu, ministrem práva, rektorem univerzity ve Vídni. Tento muž nechal vybudovat Prašivici u Nalžovských Hor - kopii rodného irského hradu. Eduard Taffe byl v druhé polovině minulého století ministrem školství a za jeho ministrování byla prodloužena školní docházka, povinně do 14. roku věku. Později byl tento pán ministerským předsedou Rakousko - Uherska. V r. 1911 postihla obec dobytčí nemoc (slintavka a kulhavka), které podlehlo 25 kusů dobytka. R. 1914 byl rokem založení požárního sboru. Do sboru se přihlásilo 16 členů, jimž byla zakoupena stříkačka v ceně 1 400 korun od firmy Smejkal Praha Smíchov. Hned nato, v týdnu na sv.Annu, vypukla světová válka, na jejíž bojiště narukovalo v průběhu války 23 mužů z Neprochov. V r. 1917 vypukl v obci požár, který zničil 3 usedlosti. V r. 1920 další oheň zničil opět 3 usedlosti. V témže roce byla povolena Matěji Píchovi hostinská koncese, v r. 1921 přestavěl hostinec Karel Mareš. Rok 1923 zastihl sbor dobrovolných hasičů při přípravě okrskového sjezdu, jak za hojné účasti požárních sborů z okolí, tak i četného obecenstva. Byla taktéž vysvěcena nová požární stříkačka, jejíž kmotrou byla hraběnka Taffeová. V roce 1924 byla provedena parcelace velkostatku a jednotlivé pozemky byly přiděleny drobným zemědělcům z obcí Neprochovy, Těchonice a Strážovice. Zbytek koupil Josef' Vlasák. Velká povodeň (bouře a průtrž mračen) v r. 1925 způsobila velké škody. Šlo o největší povodeň od roku 1890. V r.1927 bylo v obci založeno lesní družstvo, které čítalo 35 členů a obhospodařovalo 35 ha lesa, 2 ha 53 a polí a hájovnu čp.2. Tuto výměru lesa a polí získali za úhradu 150 tis. Kčs. Obnos 75 tis. Kčs složili členové družstva v členských podílech a zbytek byl vypůjčen od kampeličky ve Velenovech. Od r.1927 se datuje vznik cyrilometodějské pouti v naší obci, slavené na svátek těchto věrozvěstů. Kruté mrazy v r. 1929 (až -38°C) zničily mnoho ovocných stromů a ořešáků. Místní divadelní ochotníci hráli divadlo, které navštěvovali i přespolní. Kdo by si ze starších občanů nepamatoval hry "Mlynář a jeho dítě", ,,Kříž z potoka", "Vojnarka" nebo hry s příchutí veselí "Prach a broky", "Na potoce za mlýnicí" i jiné. Konaly se dožínkové slavnosti, máječkové zábavy, hasičské župní a okrskové sjezdy. Požárníci kromě již uvedených sjezdů pořádali své hasičské sjezdy. Po 2. světové válce byla obec elektrifikována. V roce 1946 bylo do obce zavedeno telefonní spojení. Byla vybudována kanalizace, silnice Břežany – Těchonice.