Doloplazy leží ve starém sídelním území s doloženým intenzivním osídlením. Nejstarší doklady o osídlení jsou zde z doby neolitické, halštatské, laténské a římské. Obec se nachází 20 km jižně od Prostějova a sousedí s katastry obcí Dobromilice, Víceměřice,e Nezamyslic, Dřevnovice a Želeč. V okolí jsou tři rozsáhlé voní plochy využívané pro rybaření.

První písemné zmínky o Doloplazích pochází z poloviny 14. století (r. 1354). Vesnice byla rozdělena mezi několik majitelů až do konce 16. století, kdy ji sjednotil ve svých rukách Jan Žalkovský ze Žalkovic, který roku 1610 udělil Doloplazům právo na obecní pečeť. Pečeť nese zlaté hrábě v modrém poli a dva stříbrné srpy. Doloplazy byly samostatným statkem, k nimž patřily ještě vsi Dřevnovice a Těšice. Posledními majiteli statku byli od roku 1716 svobodní páni, později hrabata Stommové. Původní renesanční zámek přestavěl roku 1729 František Josef v barokní podobě, tehdy také vznikla zámecká kaple Panny Marie. Posledním majitelem panství byl Maxmilián Jan Křtitel baron von Ulm zu Erbech 1847 – 1929. V roce 1779 patřil k panství v Doloplazích zámek, ozdobná a zeleninová zahrada, dobře vystavěný dvůr, ovčín, sýpka, pivovar (1668), panský hostinec a 18 panských domů. Jan Karel Stomm zvětšil roku 1823 zámek, založil při něm nový anglický park v dobovém romantickém slohu s ovocnou zahradou biskupským zahradníkem Maxmiliánem Errasem. Z té doby pochází řada hospodářských budov stavěných kojetínským zednickým mistrem Karlem Kotoučkem. Původní zámek vyhořel roku 1904 a byl postaven v historizujícím slohu německé vily, která odpovídala soudobým názorům na bydlení.