Obec Hodice se nachází v centru Českomoravské vrchoviny, asi 20 km od krajského města Jihlava. V současné době v obci žije cca 750 obyvatel. První zmínka o Hodicích  pochází z roku 1303. V minulosti Hodice byly sídlem velmi významného moravského hraběcího rodu Hodických z Hodic.  Obec je turistickým východiskem pro pěší výlety na hrad Roštejn ( 5 km), Javořici (10 km), pramen Dyje (6 km). V obci je vlaková zastávka na železniční trati Kostelec - Slavonice. Nachází se zde Základní škola ( 1. - 5.ročník) a Mateřská škola. Je zde řada možností sportovního vyžití ( kopaná, tenis, nohejbal, volejbal, pétanque). V obci aktivně působí několik společenských organizací, k těm nejaktivnějším patří Sbor dobrovolných hasičů ( pořádají tradiční Setkání dechovek, masopust, ples a pod.) a Tělovýchovná jednota ( dětský den, turnaje v pétanque, kopané, tenise a pod.). Úspěšně zde působí několik významných firem, např. Vysočina, a.s. (uzeniny), ZD Hodice (zemědělská výroba), Lexa-Kružík (vratové systémy), s.r.o.Dřezo ( dřevovýroba). V obci je restaurace a občerstvení, prodejna potravin a prodejna smíšeného zboží.

První zmínka o Hodicích pochází z počátku 14. století. Je to listina, kterou vydala Jitka z Hodic, proboštka kláštera v Nové Říši. Vladykové obdrželi obec Hodice již v roce 1303 a měli ve svém erbu dva volské rohy - což mělo vyjadřovat hojnost zvěře. Hodická tvrz se připomíná v roce 1377. V polovině 15. století se vladykové z Hodic rozrostli, takže jejich rodokmen pro tuto dobu je nesnadné sledovat. Roku 1538 odchází poslední člen rodu, který dosud bydlel v Hodicích - Hynek se setrou Rozinou a celé hodické panství získal Matěj Vencelík - pán na Třešti. V tomto roce přestávají být Hodice sídlem panství a stávají se součástí panství Třešťského, spolu s okolními vesnicemi Panenskou Rozsíčkou, Bezděkovem a Stajištěmi. Samotný rod Hodický se v dalším svém vývoji rozrůstá a v polovině 16. století je povýšen do rytířského stavu a dále nabývá bohatství a vlivu. Změna nastala po bitvě na Bílé hoře - kdy Václav z Hodic ztrácí část svých statků, rod se štěpí na dvě větve, zříká se českobratrského vyznání, ztrácí svůj mateřský jazyk a poněmčuje se. Tento rod vymírá v roce 1917 jako německý rod hrabat. Sloučením panství Hodického s Třešťským přineslo v 16. století Hodicím úpadek. Zmizel pivovar, mlýny i pila a během dalších let zmizela i poslední památka na kdysi utěšené panství - Hodická tvrz.