Obec leží v nadmořské výšce 212 m, na okraji Hané. Tvoří nepravidelnou náves a je rozložena větší částí podél silnic z Holešova a Lechotic do Malenovic. První písemná zmínka o obci je z roku 1397, kdy byla obec součástí Količínského panství. Od roku 1446 patřily Mysločovice Albertu ze Śtenberka a staly se součástí Holešovského panství, později drženého rodem Rottalů. V roce 1752 byl položen základní kámen kostela Nejsvětější Trojice hrabětem Františkem Rottalem.                                                                           Katastr území o rozloze 366 ha, má podobu protáhlého a nepravidelného pětiúhelníku, jehož východní čtvrtinu tvoří nížina v povodí Svodnice s ornou půdou a loukami. Tři čtvrtiny území jsou kopcovité rovněž s převahou zemědělské půdy. Nejvyšším bodem území je kopec Háj v nadmořské výšce 285 m. Na západ sousedí s územím machovským, na sever míškovským, na severovýchod lechotické, na východ je les, na jihovýchod sousedí s hostišovským územím a na jih se sazovickým.                                                 Krajinné útvary patří ke starším třetihorám. Místní pískovcové skály, lom Kutrova skála a Petrova skála, náleží k magurským vrstvám. V katastru v nižších polohách se všude setkáváme s usazeninami moře (neogenové), s šedými jíly zvanými šedivci bez zkamenělin. Śedivec způsobuje nepropustnost půdy pod jejím povrchem, brání vsakování a je tedy nutné zajišťovat odtok povrchové vody technickými prostředky. Rackovský potok je postupně obohacován dalšími přítoky. Pod Lechoticemi o „Źidelný potok“, který protéká mysločovským katastrem, kde přibírá další potok „Míškovku“. Mezi Mysločovicemi a Sazovicemi přitéká potůček pramenící pod Hostišovou ve „Skleněném zámku“.