Horní Branná je vesnice v Podkrkonoší, která se táhne v údolí po obou stranách potoka Sovinky.

Ještě před rokem 1848 všude tady byly hluboké lesy, v nichž bylo hojně sov. Potok sbírá svoji sílu na stráních kopce Sovince a pospíchá dolů Valteřicemi, Horní Brannou, Dolní Brannou a v Kunčicích se vlévá do Labe.

Celá ves je ukryta v údolí mezi vrchy. Z dálky je vidět jenom věž hornobranského kostela. Vše ostatní tone v záplavě stromů. Nadmořská výška v místě hornobranské školy je 461 metrů. V dávných dobách kolem staré valdštejnské tvrze a dřevěného kostelíka bylo jenom několik gruntů a chatrčí. Za okupace měla Horní Branná přistěhováním uprchlíků z pohraničí téměř dva a půl tisíce obyvatel.

Horní Branná je vesnice s velmi starou a slavnou historií. Byla majetkem rodů, které patřily k nejmocnějším v naši zemi. Jejich dílem bylo už v dávných dobách zřízení fary a její obsazování muži učenými – někdy až z Prahy. Nezůstalo to jistě bez vlivu na kulturní život osady. Jako jinde se tu vystřídaly časy slavné s velmi smutnými. Mnohokrát prostý lid byl už úplně na dně svých sil, ale pokaždé ho udržela jen víra v lepší příští.

Horní Branná hrála velmi často významnou úlohu v životě Podkrkonoší a Krkonoš. Už proto si zasluhuje, aby žijící a jejich potomci se alespoň trochu seznámili s její bohatou historií.