Obec Mříčná se rozkládá v malebném podhůří Krkonoš v údolí při potoce Olšina, který se klikatí celou obcí od východu na západ, aby se v Peřimově spojil s Jizerou. První písemná zmínka o obci v uznávaných historických záznamech je z roku 1356, ale první písemný doklad v církevních zápisech Jičínského děkanátu o obci Mříčná s farou a kostelem sv. Kateřiny je již z roku 1352. Je předpoklad, že obec vznikla podstatně dříve. Osídlování zdejší podhorské oblasti postupovalo velmi pomalu. Šířilo se zalesněnou krajinou a bylo vedeno údolími podle řek a potoků. Lesy v této oblasti byly zřejmě smrkové. Jak se uvádí, „smřiečen“ znamená smrkový. Tak z původního názvu osady a později obce Smrzeczna, Smiržiczno, Mržicžna, Smiřičná, Smříčná vznikl soudobý název MŘÍČNÁ. Obec patřívala vlastnicky i poddansky k Jilemnici a Štěpanici a tedy pánům, kteří právě Jilemnici vlastnili. Vlastníky obce byli Markvartici, poté Valdštejnové, pánové z Pecky, Křínečtí a posledními vlastníky byl rod Harrachů do roku 1918. Prvním písemně doloženým údajem o počtu domů v obci bylo označení všech domů čísly popisnými v roce 1789. První sčítání obyvatel se konalo v roce 1850, tehdy v obci žilo 1374 obyvatel. Pro obec zůstane památným a mimořádným rok 1890, kdy v obci žilo 1480 obyvatel, to je vůbec nejvíce za dobu trvání obce. K podstatnému snížení počtu obyvatel došlo po II. světové válce (1945). Ke konci 20. století žilo v obci 478 obyvatel. Vzdělání až do konce 17. století nebylo pro venkovský lid považováno za důležité. Získávání vědomostí bylo výsadou šlechty a zámožných měšťanů. Obrat ve vzdělávání venkovských dětí nastal v 18. století. Na vesnicích byly postupně zakládány místní školy. Nejinak tomu bylo i ve Mříčné. Postupně dle potřeby byly jednotlivé třídy zřizovány v domech v obci. V roce 1885 byl stav rozmístění tříd zcela nevyhovující a neudržitelný, tak místní školní rada zahájila jednání o přípravách ke stavbě nové vyhovující školní budovy. Ta pak byla postavena do dvou let. Vysvěcena a slavnostně předaná do užívání byla na sv. Václava dne 28.9.1887, aby sloužila svému účelu až do dnešní doby.