Ves 6 km severovýchodně od Slaného na potoku Červeném, přifařeny jsou ke Zvoleněvsi, pošta Slaný, škola dvoutřídní v místě. Opodál obce je slovanský hřbitůvek z prvních dob křesťanství, o něco blíže k obci známé předhistorické naleziště skrčenců typu Unětického. Vzácné vykopávky odtud nacházejí se v Národním museu pražském. Uprostřed vsi říká se "na dvořišti", kde jsou dosud znáti stopy jakýchsi starých základů. Písemných památek o Žižicích je velice málo. V roce 1416 připomíná se Jan Rošt ze Žižic, r. 1447 zapsal Mikeš, kožešník z Prahy, Žižice Václ. Cardovi z Petrovice a jeho synu. Do r. 1548 patřila část Žižic ke Kladnu, na to k Velké Dobré a od r. 1580 znovu ke Kladnu. Ves byla již dávno rozsáhlá a bohatá, neboť záduší kostela dolínského mělo na třinácti usedlostech tamních váznouti 18 železných krav. V obci nachází se socha sv. Prokopa, postavená konvetem Benediktinského řádu v Břevnově roku 1741. Žižice mají válcový mlýn, cihelnu, pěkné přírodní divadlo, čítají 49 domů a 265 obyvatel. Zajímavé a obšírné detaily o osudech této obce a jejich jednotlivých usedlících obsaženy jsou v pečlivě vedné rodinné kronice pana Frant. Procházky tamtéž.