Stavba přehrady, jejímž prvotním účelem byla ochrana před povodněmi, započala v létě v roce 1912. Vypuknutím první světové války byla stavba zastavena, pokračovalo se v ní až na podzim 1921. Přehrada byla dokončena v roce 1930.

Zahrazovací těleso tvoří hráz 17 m vysoká, v koruně 230 m dlouhá a 6 m široká, na dně údolí 80 m dlouhá a 75 m široká. Je zbudovaná z jílovitopísčité hlíny. Navážení hráze se provádělo ve vrstvičkách pouze 12 cm silných, vrstvy se stlačovaly za stálého kropení vodou rýhovanými válci o váze 4 000 kg. Průměrné stlačení jedné vrstvy obnášelo 5 - 6 cm, čímž se dosáhlo úplného spojení jednotlivých vrstev mezi sebou a zároveň i naprosté nepropustnosti hrázového tělesa. Kubatura hráze činí asi 107 000 m³.

Hrázové těleso je zapuštěno do vrstev aluviálních a diluviálních, přičemž především v pravém svahu se muselo jít hluboko, aby se hráz napojila na horniny nezvětralé a únosné. Bylo nutné odstranit 20 000 m3 materiálu, který nebyl k budování hráze vhodný. K regulování odtoku vody z nádrže slouží šoupátková věž se stokou 85 m, ve věži je dvojí výpustné zařízení spodní výpusť a střední přepad. Na levé straně je zbudován volný přepad s kaskádovitým odpadem. Celkový obsah nádrže po hranu volného přepadu je 2 000 000 m³, povodí přehrady měří asi 45,5 km², normální hladina vody asi 280 m.n.m..

Kvalitu díla našich předků ověřily povodně v roce 1996, kdy především díky přehradě Luhačovice povodně výrazněji nepostihly. Postupem času se přehrada stala významným centrem rekreace. V letních měsících je doslova v obležení turistů. Naši i zahraniční rybáři navštěvují vyhlášené jarní a podzimní rybářské závody a oceňují výborné podmínky pro rybolov. V přehradě najdete mimo ostatních ryb také vzácné sumčí albíny Lojzu a Kristýnu a jejich potomky.

V okolí je možnost kempování, rybolovu a nepřeberné množství ubytování a sportovního vyžití.