1. července 1909 vydáno provolání k zřízení městského muzea ve městě.

Poprvé bylo muzeum otevřeno pro návštěvníky 13. dubna 1913 s počtem 631 sbírkových předmětů.

Správa a řízení netolického muzea byly v rukou JUDr. O. Kudrny až do poválečného období, kdy v roce 1923 došlo ke změně.

Dobrovolní správci sbírek v dalších letech byli: ředitel měšťanské chlapecké školy Rudolf Hampl a lékárník Krause, odborný učitel Adolf Černý a Jaromír Kudrna.

V roce 1940 zemřel JUDr. Otakar Kudrna, který odkázal městu své soukromé sbírky. V tomto roce byla v Netolicích dvě muzea: městské muzeum umístěné v zasedací síni městské radnice a muzeum Dr. Otakara Kudrny v jeho vlastním domě. Po druhé světové válce byla obě muzea sloučena v jedno s názvem Muzeum Dr. O. Kudrny.

O. Kudrna byl pilným sběratelem historických a národopisných památek, které ukládal ve svém domě na náměstí – nyní je zde muzeum nesoucí název po svém zakladateli Muzeum JUDr. O. Kudrny v Netolicích.

Prvním placeným správcem byla Božena Vobořilová.

Přízemí: První část expozice

- dva sály: fotografie, jejichž autoři dokumentovali měnící se podobu  města  v  proměnách času. Dále je zde možno získat informace  o  rybníkářství  a  rybářství, archeologických nálezech, vltavínech, minerálech a horninách na Netolicku a nahlédnout do středověké  roubené  studny. Ve výstavních prostorách jsou pořádány příležitostné výtvarné výstavy a lze shlédnout i výstavu hraček.

Mezipatro: Druhá část expozice

– lidová světnička – interiér  z poloviny  19. století navozuje atmosféru vesnické domácnosti na Netolicku.

I. poschodí: tři části: Třetí část expozice

- tři sály: expozice seznamuje návštěvníky s historií města. V časovém přehledu jsou zmiňovány významné dějinné kapitoly od první zmínky v roce 981 v  Kosmově kronice až do současnosti. Jsou  zde vystaveny  předměty  a  dokumentační   materiály, které jsou připomínkou společenských aktivit i historických událostí. Jejich prostřednictvím návštěvník získá mnoho informací ze života lidu zdejší oblasti, např. o kulturním dění, významných netolických rodácích, zemědělství a průmyslu. V expozici je možno též shlédnout  sbírku  dýmek,  pohlednice, zbraně, lidové výšivky, cechovní předměty,  ukázku ze sbírky skla a porcelánu, nábytku a další zajímavé předměty. Pouze v našem muzeu můžete nalézt  pohlednicový „ Óbrfrk“, největší kreslený vtip z pohlednic u nás.  Netolice byly známy nejen  jako město jarmarků, trhů na dobytek a koně, ale  i  řemeslnou výrobou a vyhlášenou pekařskou tradicí.

Čtvrtá část expozice

- čtyři sály: „Veselý rok - koblížky, hrkačky, máječky a štamprlata“ navazuje na část první. Hlavním tématem je „Český rok“ ve čtvero ročních obdobích. Tradice českého roku a lidové zvyky jsou spjaty s  tradicemi roku církevního. Český národ si v průběhu staletí vytvořil osobitou podobu svátků a tradic. Ještě na  počátku 20. století byly udržovány bohaté tradice lidových obyčejů, obřadů a s nimi spojené folklórní projevy. V  této části expozice jsou připomínány i tradice a zvyklosti zdejší oblasti.

Pátá část expozice

– sál věnován zakladateli netolického muzea - JUDr. Otakaru Kudrnovi a dalším významným osobnostem z rodu Kudrnů.

Městské muzeum spolu s informačním střediskem sídlí v nejzachovalejším renesančním domě na netolickém náměstí. Tento měšťanský dům, zvaný rožmberský, měl v 15.-16. století, ještě před postavením zámku Kratochvíle, údajně sloužit k ubytování rožmberských majitelů panství a jejich hostů.

Národopisná   výstava,   která   se   konala  v  Netolicích v roce 1893, dala základ pozdějšímu vzniku muzea v roce 1909. Roku 1913 bylo zřízeno městské muzeum v přízemí radnice. V roce 1940 založil tehdejší starosta a advokát JUDr. Otakar Kudrna nadaci, které odkázal  renesanční dům, sídlo současného muzea, a své rozsáhlé soukromé sbírky, jež tvoří základ dnešního sbírkového fondu muzea. Nadace byla  zestátněna, majetek posléze přešel na město Netolice a došlo ke sloučení obou muzeí.

Několik generací rodu Kudrnů bylo význačnými občany města, byli starosty, lékaři, advokáty, architekty, ale zároveň i významnými vlastenci, mecenáši a sběrateli po celém světě scestovalými. Díky jejich sběratelské vášni má netolické muzeum nezvykle rozsáhlé a cenné sbírky. Mezi jejich přátele patřili přední čeští vlastenci, např. Josef Kajetán Tyl a Karel Hynek Mácha, jehož dary - vlastní obraz Karlštejna a prvotisk Máje - se zde zachovaly. Na budově muzea byly odhaleny pamětní desky zakladateli muzea JUDr. Otakaru Kudrnovi (1853-1940) a význačnému rodáku Štěpánkovi Netolickému (1470?-1538), zakladateli českého rybníkářství a rožmberskému „fišmistru“.