Město vzniklo v 1. polovině 13. století, roku 1252 přešlo do majetku řádu německých rytířů, kteří tu založili velkou komendu na způsob hradu. Roku 1411 opět v majetku panovníka, který město dával do zástavy. Roku 1421 město a komenda dobyty husity a dočasně obsazeny, za Valdenburků komenda obnovena a roku 1488 za Beneše z Veitmile přestavěna na pozdně gotické sídlo. Počátkem 16. století renesanční úpravy, ale nedostavěná budova roku 1523 nebo 1525 vyhořela, opět obnovena Šebestiánem z Veitmile. Další úpravy po roce 1588 za Lobkoviců (především po požáru roku 1598), po roce 1600 trvale sídlo městské správy. Poslední úpravy v letech 1929 - 1930 a po náletu na jaře roku 1945.

Stavba se skládá z několika budov různého stáří. Z nejstarší stavby zachována původní komenda, k níž přiléhá kostel sv. Kateřiny, z renesance patrová budova, spojená s komendou na půdorysu L. Uvnitř v přízemí západní části místnosti někdejšího řádového hradu, v celém objektu řada renesančních síní i s klenbami.