Obec leží v tzv. Klobucké rovině, poblíž silnice Praha-Chomutov, asi 10 km severozápadně od Slaného. Od samého vzniku je spjata s obcí Hořešovice - odtud i její původní název Malé Hořešovice. První písemná zpráva z r. 1390, tehdy zmiňován vladyka Jan Racek z Hořešoviček. Po první světové válce získala obec samostatnost, v r. 1962 však znovu sloučena s Hořešovicemi, od r. 1990 opět samostaná. Na návsi barokní kaple z 18. stol. se znakem Kinských, památkově chráněn je areál hospodářské usedlosti čp. 15. K významným rodákům patří prozaik Antonín Lain a hudebník Ota Martinovský.

První písemná zmínka o Hořešovicích pochází z roku 1227, kdy odtud pobíral desátek klášter sv. Jiří v Praze. V roce 1249 se podle Hořešovic jmenoval Heřman z Hořešovic. Dále známe jména šesti místních vladyků: Bušek, Heřman, Přibyslav, Štěpán, Jiřík a Zdislav. Z roku 1352 pochází první zpráva o Hořešovické faře: tehdy odvedla papežský desátek 18 grošů. Obec často měnila své držitele. Roku 1547 ji mělo v držení město Slaný, načež o ni přišlo konfiskací. Poté ji koupil Jan Bořita z Martinic. V roce 1700 bylo v Hořešovicích 136 a v Hořešovičkách 152 "duší schopných svatého přijímání". Na konci devatenáctého století patřily Hořešovice pod panství Mšec (takže Schwarzemberkům) a Hořešovičky k panství Zlonice (Kinští).