Myslín naleznete v severní části bývalého okresu Písek, nedaleko Mirovic, pod vrchem Myslínkem, v údolí pod soutokem Vlčavy a Hrádeckého (Ohařského ) potoka.

Myslín je velkostí malá obec, ale bohatstvím své historie předčí mnohá daleko rozlehlejší sídla.

Vznik Myslína spadá patrně do období 10. – 12. století, kdy byly budovány dvorce a tvrze, aby plnily správní funkci v určitých územích příslušného panství. První dochovaná zmínka vydává svědectví, že od roku 1239 patřil Myslín (Mizlin) klášteru Kladrubskému. Jedním z majitelů byl rod Loubských z Lub, z nichž Hynek Loubský nechal přestavět tvrz v prostornější renesanční obydlí. Jak vyplývá z historických pramenů, myslínské panství bývalo až do třicetileté války prosperující a výnosné. Každá válka tvrdě zasáhne do života a tak tomu bylo i v době války třicetileté. Průtahy, ležení a drancování cizími i císařskými vojsky a vysoké daně znamenaly pro Myslín úpadek. V roce 1679 získal panství Jan Kristian kníže z Eggenberka, který později Myslín připojil ke spojenému panství Orlicko-Zvíkovskému. Od roku 1719 patřil Myslín knížatům ze Schwarzenberku.

Pamětihodnosti a zajímavosti
Z někdejší tvrze zůstala podsklepená patrová budova obdélníkového půdorysu, v části přízemí s klenbami. Na východní straně je zazděný renesanční portál se znakem Loubských a letopočtem 1595. Několik oken v poschodí na západní straně má renesanční kamenná ostění. Pozoruhodná je historie stavby železniční tratě, která prochází Myslínem. Trať si vyžádala stavbu dvou mostních nadjezdů cest a několik mostků k překročení mlýnského náhonu. Dlouhý železniční ocelový most přes Vlčavu byl na tehdejší dobu impozantním dílem. Zajímavostí ovšem je, že ačkoliv trať prochází středem obce, myslínští museli na nádraží chodit do 3 km vzdálených Mirovic. Železniční zastávka v Myslíně byla zřízena až po 100 letech, tedy v roce 1971 !