V Jasenici i v některých jiných kostelích, jejichž loď je zakončena k východu, spatřujeme zpravidla i věž průčelní na západní straně v ose budovy. Kostel sv. Klimenta ve farnosti jinošovské a děkanství jaroměřickém je prototypem těchto staveb. Budova zůstala od pradávna celkem neporušena, až na úpravy v letech 1802 a 1844, jež se týkaly hlavně střechy, obnovení dřevěné části věže a rozšíření dvou oken v lodi. Vše ostatní si podrželo původní podobu.
   Jediný vchod do chrámu je pod věží, jež tvoří předsíň s klenutou prostou křížovou klenbou. Zdivo věže i kostela je vesměs 1 až 1,17 m silné. Loď je 8,5 m dlouhá a 6,15 m široká. Krytá je plochým stropem ve výšce 6 m. Polokruhovým obloukem vysokým 4,8 m vcházíme na kůru s téměř čtvercovým půdorysem o rozměrech 4,71 m a 4,35 m a s klenutým stropem. Asi 2 m nad podlahou vybočují v koutech tupé hrany křížové klenby dosahující výšky až 5,26 m. Klenutí, jak je možno pozorovat na půdě, je zbudováno z drobného lámaného kamene. V choru se zachovala dvě původní okna, a to za oltářem a druhé na straně epištolní. Obě měří ve světlosti 30 cm, ostění je vcelku 1 m široké a výška otvoru též 1 m. Okno na straně evangelijní bylo kdysi zazděno a v té straně prolomeny dveře do sakristie. Okna v lodi byla též zvětšena, jsou nyní široká 1,46 m a polokruhem zaklenuta. Zdivo věže málo jen přesahuje výšku lodi a je doplněno dřevěnou přístavbou, dříve snad i s podsebitím. Tento prostý kostel patří k zajímavým moravským památkám a byl pravděpodobně postaven v 10.-12. století.

V jeho věži jsou nyní zavěšeny jen dva ze tří zvonů přibližně stejného stáří, avšak rozdílné velikosti. Menší zvon o váze 143 kg má při horním okraji jednořádkový nápis psaný gotickou minuskulí, avšak jako celek je nečitelný. Podle některých písmen, sestavených ve slova (např. got, hilf, mariae, orrat) jde o znění v němčině nebo latině. Zvon je bez ozdob a bez číselně zaznamenaného letopočtu. S poukazem na druh písma lze jeho původ klást zhruba do sklonku 14. století, avšak spíše do poloviny století následujícího. Zvon je bezejmenný.
  Větší zvon o váze asi 260 kg je rovněž opatřen jednořádkovým nápisem a pod ním v horní polovině pláště je předlit malý obdélníkový reliéf s bezvousou hlavou anděla a hlavou Krista s vousem. Na dřevěném vahadle zvonu je vyryt zřetelný letopočet 1794. Nápis na tomto zvonu je český a poměrně dobře čitelný, rovněž psaný gotickou minuskulou, slova jsou oddělena značkami - rozetkami, zde graficky vyznačenými křížky:
+tento+zvon+gest+slit+kecti+panu+bohuleta+mcccc+osmdesateho+osmeho+
  (tento zvon jest slit ke cti pánu bohu léta tisícího čtyřstého osmdesátého osmého). Další zvon byl zavěšen na věži kostela sv. Klimenta 4. června 1933 a nahradil onen, který odešel do první světové války. Vyrobila jej zvonařská dílna z Chomutova, vážil 70 kg a byl opatřen nápisem "K větší cti boží a k spáse farníků jasenických". Dlouhého trvání se nedočkal, neboť během II. světové války byl odňat a stihl jej stejný osud, jako jeho předchůdce. Dalšího zvonu se již kostelní věž nedočkala.
  S nadsázkou řečeno "rodné listy" jasenických zvonů neexistují. Ve starší regionální literatuře jsou jen zmínky o jejich existenci - to vzhledem k úctyhodnému stáří - ale podstatné okolnosti vzniku zcela chybějí. A tak s jistou neurčitostí lze odvodit dávnou minulost jen z poměrně hojných písemných zpráv vztahujících se k majitelům jasenického vladyckého statku a tvrze.