Obec A l b r e c h t i c e leží asi 8 km jižně od města Karviné na severním okraji Těšínské pahorkatiny, v malebném údolí, kterým protéká řeka Stonávka s jejím pravobřežním přítokem Chotěbuzkou. Průměrná nadmořská výška území se pohybuje mezi 260-280 m n. m.

Rozloha obce činí 12,69 km2 a v současné době zde žije 4.050 obyvatel. Archeologickými nálezy zde byla doložena mladší doba kamenná (pazourkovou industrií) a keramické nálezy svědčí o nepřetržitém osídlení od 9. století. Nejstarší písemná zpráva se však dochovala až z r. 1447, v níž se dovídáme, že v té době byla obec již zemanskou vsí s farním kostelem. Název obce je možno vztahovat k příjmení Albrechta, podkomořího Těšínského knížectví, který zde vystupoval po r. 1322 jako svědek v soudních protokolech. Od r. 1461 se Albrechtice připomínají u města Těšína a od r. 1693 se staly součástí Karvinského panství. Do r. 1952 příslušely soudnímu okresu Fryštátu, pak do r. 1960 okresu Č. Těšín a posléze okresu Karviná.

Nejstarší budovou v obci je barokní kostelík z r. 1766, postavený z mohutných dubových klád, obložených jedlovými fošnami, se šindelovou střechou, stojící v areálu hřbitova. V současné době je chráněnou památkou lidové architektury, která se k bohoslužebným účelům využívá jen příležitostně na Dušičky. K dalším chrněným objektům patří zděná kaplička z r. 1844 v osadě Pacalůvka, Děl. Dům z r. 1908 a béží muka u silnice, východně od nového sídliště. Poslední dva dřevěné domky zanikly počátkem 70. tých let. Dřevěná, polygonální stodola z osady Pardubic byla převezena do skanzenu v Rožnově p./R. Dochovalo se však ještě několik dřevěných větrníků, z nichž některé jsou ještě funkční. K nejstarším zděným budovám v obci patří základní škola s polským vyučovacím jazykem, původně katolická z r. 1828, která však už doznala značných změn dostavbami, budovy zemědělské farmy na Důlském z r. 1840 a budovy statku Bělehrad z r. 1885.

K pamětihodnostem obce patří římsko-katolický kostel Petra a Pavla z r. 1938, budova obecního úřadu která vznikla adaptací obecné školy z r. 1923, v její těsné blízkosti vznikla budova pošty (1993), zdravotní středisko (1988), hasičská zbrojnice (1975), mateřské školy (1983), nákupní střediska (1984), základní školy (1986), adaptovaný Dům PZKO (1994). Původní typ rozptýleného osídlení byl porušen výstavbou nejprve tzv. dvouletkového sídliště z 50. tých let a v 80. létech panelovým sídlištěm 300 b.j. s výškovými domy. Současně byla vystavěna i čistička odpadních vod v severní části obce v údolní nivě řeky Stonávky.