Původní kostelík stával ve středu osady, byl z části dřevěný, i ostatní stavení v té době kryly došky a šindel a dost často padala za oběť požárům. Při jednom takovém ohni (r. 1774) shořel i tento kostel. Brzy bylo vše opraveno, ale jen nouzově. V roce 1785 byla náboženskou Maticí při kostelíku zřízena lokální kurácie a r.1859 povýšena na faru.

V létech 1853 – 1859 za obnos kol. 20.000 zl. došlo ke stavbě nové svatyně. Bylo však třeba více prostoru, než poskytoval historický areál kostelíka a hřbitova. Tak se staveništěm stalo místo pod novým hřbitovem z r. 1789. Starý kostel byl stržen, hřbitůvek časem zanikl a místo bylo označeno křížem. Stavbu řídil známí třebíčský stavitel Dominik Herzán. Výstavný chrám byl posvěcen vlasteneckým knězem, třebíčským děkanem, J. Janouškem 16. října 1859. Na kůr byly pořízeny krásné varhany, které slouží dodnes. Klenuté stropy jsou opatřeny nádhernými malbami. Na tak malou farnost je to dílo obrovské, patří mezi největší na Třebíčsku. Nebyly tu žádné šlechtické rody, dílo bylo vybudováno z darů a práce místních farníků, kteří se živili převážně zemědělstvím.