Ves Petrovice již v minulosti bývala významnou vsí. Nalézá se 20 km severozápadně od Hradce Králové ale patrně daleko starší než první reálná zpráva o ní.

Příkladně již k L. 1350 byl v této vsi farní kostel sv. Václava a tak známe také tehdejší pány Petrovic. Bohužel jen dle křestních jmen. Byli jimi snad dva bratři Jan a Gotharda bylo by bláhové se domnívat,že šlo o nějaké" místní šlechtice". Oba páni příslušeli některému z vůkolních rodů, bohužel není možné říci přesně ke kterému. Slovutný pan Jan však zemřel roku 1355 a tak jeho celé zboží i s jeho panským dvorcem získal slovutný Gotthard psaný na Petrovicích, který odešel na onen svět před létem 1375. K tomuto datu celé Petrovice získal Janův syn Včeslav. Svůj podíl zde měl ale i jeho bratr Mikuláš, jemuž nezbylo než si vystavět vlastní dvorec. Stejně tak musel učinit ale i jejich bratranec, syn Gotthardův,Petr. Ten byl také vlastníkem, nebo podílníkem na dílu s kostelem a držel k němu i právo podací. Farářem zde potom byl muž, možná též šlechtic z rodu tohoto, jménem Lutold, někdy uváděný jako Sitild. Všichni tři bratřenci tedy byli donátory tohoto kostela a to ještě léta 1386. Tento stav trval až do L. 1395 bez velkých změn, protože když zemřel mladší Mikuláš, tak jeho právo i díl převzal starší Včeslav. Včeslav byl také prvním stavitelem tvrze v Petrovicích. Své sídlo vystavěl na svém dílci a rázem tak držel dva dvorce a tvrz. Zemřel však léta 1395 a tak tento majetek podědili jeho synové Jan, Petra nejmladší Kuneš. Jan a Petr však své dílce L. 1402 odprodali a vzájemně směnili s bratrem Kunešem. Ze statku ovšem neodešli a všichni nyní sídlili na Kunešově části, která nyní obsahovala i onu tvrz.Zbývající část statku pak L. 1402 získal udatný a statečný rytíř Jan I z Dobrzenicz na Orlově, který tak držel všechny tři dvorce mimo tvrz. Tuto část rytíř z Dobrzenicz držel, ale jen do L. 1415 kdy ji odprodal urozenému Václavovi z Rýzmburka. Mezitím, léta 1410, zemřel slovutný Jan a léta 1413 i jeho bratr Petr. Na Petrovicích tedy zůstal sedět jen nejmladší bratr Kuneš, který stále držel svoji rodovou tvrz. Tu ale léta 1415 nakonec také prodal a ponechal si jen pozemkový díl tohoto statku. Majitelem tvrze se tak stal také pán z Rýzmburka, který již držel téměř celé Petrovice. Kunešuv pozemkový dílec nakonec držel ještě jeho syn Kuneš ml. z Petrovic a i on jej léta 1452 přenechal svým dědicům. Celou ves dále sjednotili páni z Rýzmburka a bud'jen oni, nebo ještě vnuci Kunešovi je společně léta 1488 odprodali.

Novým držitelem tohoto panstvíčka se tak stal slovutný vladyka Jiří Vlaštěk Z Voděrad. Od tohoto nižšího šlechtice převzali Petrovice jeho synové. Vlaštěk mladší z Voděrad a Jan Vlaštěk, kteří se již psali jako Petrovští z Voděrad. První z nich, Vlaštěk mladší se ale po čase dostal do velikých dluhů a svoji část byl nucen odprodat. O tři roky později bohužel to samé postihlo i jeho bratra Jana a tak celé zboží Petrovice nakonec získal urozený vladyka Hašek Zvířetický z Vartenberka. Ten dále tvrz odprodal slovutné paní Markétě Pecingarové z Klinštejna,která statek předala L. 1538 jednomu ze svých dědiců, rytíři Bedřichovi. Udatný a statečný rytíř Bedřich Pecingar z Bydžína k Petrovicím držel ještě Lodín, Suchou,Nerošov a platy na Sobětuši a Třesovicích a to vše až do své smrti L. 1551. Již za života svého otce,L. 1550 získalprávo na tento majetek jeho syn Mikuláš ml. Pecingar z Bydžína. Tento rytíř pak tvrz i celý statek odkázal svému synovi Bedřichovi ml. a dcerám Marii a Anně. Od nich však celé Petrovice odkoupil jejich bratr Mikuláš a L. 1593 je celé odprodal dalšímu panu rytíři, tentokráte Janovi Zylvarovi z Pilníkova na Žirči. Šlechtici jehož potomci žijí v Hradci Králové a okolí dodnes.

Rytíř Jan Zylvar se ale zúčastnil stavovského povstání a tak L 1622 musel emigrovat. Jeho Smidarské panství mu bylo zabaveno a on byl zbaven cti,hrdla a všech statků. A tak rytíř Jan přišel i o Petrovice. Ty jako výhodný konfiskát získala urozená Marie Magdalena Trčková z Lobkovicz a ihned je přenechala dle známé úmluvy vévodovi z Valdštejna. Právě v tomto období zaniká také tvrz, nevyužívaná a poškozená procházivšími vojsky. Tvrz jako hrazené panské sídlo tedy zanikla a při konfiskaci Valdštejnových panství po roce 1634 ‚ již nebyla ani uváděna. Tvrz bývala vodní, chráněna příkopem, z nějž se mělo dochovat malé jezírko, které je, nebo v nedávné minulosti bylo jedinou památkou na toto panské sídlo. Prameny uvádí že tato tvrz stávala v jihozápadní části vsi v areálu zemědělského družstva. Petrovická tvrz stávala bezmála 240 let a v její držbě se vystřídalo devět šlechtických rodů.