Na náměstí v Doubravníku je park s kašnou uprostřed. Celá plocha náměstí je osázena lipami. Podle historických obrazů kostela z roku 1869 je známo, že na tehdejší návesi rostly třešňové stromy, v té době již značného stáří. Další fotografie kostela z konce 19. století již ukazuje mladé stromky zasazené u kůlů. Možná se jedná o lípy, které nyní známe jako mohutné stromy. Lepší, detailnější pohled poskytuje fotka z roku 1903, kdy mladé stromky jsou již o něco silnější. Z této fotodokumentace lze usuzovat, že lípy rostoucí nyní na náměstí v parku mohou mít cca 110 - 120 let. Svými košatými korunami vytvářejí v horkých letních dnech pro obyvatele městyse příjemný stín.

Připojuji později získanou informaci o lípách na náměstí Doubravníku:

Dlouhá léta se na radnici i v chalupách debatovalo o tom, jak náměstí ozelenit. Nejprve zde byly vysázeny tzv. Sýsovy hrušky "neznámky", které však nepůsobily patřičným dojmem a tak se v roce 1895 začalo s vysazováním lip. Mladé stromky byly vykopány v "Pasíčce" a na "Skalách". Dnes tedy mají kolem 120-ti let.

Lípy tvoří skupinu dlouhověkých mohutných opadavých stromů čeledi lipovitých, dorůstajících výšky až 30 metrů s obvodem kmene 3 - 4 metry. Rod Tilia zná sedm druhů, z nichž u našich podmíkách jsou nejvíce rozšířeny lípa malolistá = srdčitá, lípa velkolistá = širokolistá, jejich přirozený, v přírodě spontálně vzniklý kříženec lípa obecná = evropská. V parcích a arboretech jsou vysazovány dovezené okrasné druhy - lípa zelená = krymská s převislými větvemi, lípa stříbrná = plstnatá s listy na rubu plstnatě bíle zbarvenými, lípa řapíkatá a lípa americká.

Jejich dřevo je velmi měkké a mimořádně vhodné k řezbářským pracem.

Sušený lipový květ se používá do bylinných léčivých směsí.

Lípa je český národní strom a její ratolesti obvykle doprovázejí státní symboly.