Dříve klášterní, od roku 1782 farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je mohutná trojlodní bazilika bez věže. Má příčnou loď s pětibokým presbytářem. Kostel byl postaven v letech 1233 – 1239, zaklenut je křížovou žebrovou klenbou, presbytář má křížovou klenbu šestidílnou. Mobiliář kostela je barokní, obrazy jsou díla malířů F. A. Maulbertsche, J. Sterna a I. Raaba, sochařská výzdoba dílem J. Winterhaldera st. A O. Schweigla. V předsíni kostela je umístěno několik kamenných náhrobků abatyší kláštera. Sousoší Kristus na Olivetské hoře ve výklenku vpravo od západního portálu je renesanční prací z konce 16. století. Pod hlavní kostelní lodí se nachází hrobka, do které jsou dodnes pohřbívány členky řádu. Nejcennějším prvkem baziliky Nanebevzetí Panny Marie je původní portál z doby založení kláštera, který dal klášteru název Porta coeli – brána nebes. Je bohatě zdoben plastikami apoštolů, dvou lvů, zvířecími motivy aj. Architektonická kompozice portálu vyjadřuje zčásti podněty románské, zčásti již ohlasy klasické gotiky. Nad portálem je umístěna rozeta s profilovanou šambránou.

Nejcennějším prvkem baziliky Nanebevzetí Panny Marie je původní portál z doby založení kláštera, který dal klášteru název Porta coeli – brána nebes. Je bohatě zdoben plastikami apoštolů, dvou lvů, zvířecími motivy aj. Architektonická kompozice portálu vyjadřuje zčásti podněty románské, zčásti již ohlasy klasické gotiky. Nad portálem je umístěna rozeta s profilovanou šambránou.

Na severní straně přiléhá k bazilice Nanebevzetí Panny Marie komplex klášterních budov. Objekty jsou seskupeny kolem dvou kvadratur. Konvent s čtyřdílnou křížovou chodbou se zvířecími ornamenty na hlavicích a konzolách kleneb a s rajskou zahradou při severní straně chrámu. Na východní straně křížové chodby je situována kapitulní síň obdélníkového půdorysu. Nádvoří druhého dvora uzavírají mladší jednopatrové budovy.