Jako nejstarší obyvatelé naší oblasti byl zjištěn lid, který zde sídlil v době asi 2000 - 1600 let před Kristem. Pohřebiště asi 50 hrobů z doby Unětické nalezl řídící učitel Antonín Telička a mnohé jeho nálezy a vykopávky jsou dodnes uloženy v Muzeu Komenského v Přerově. Teličkovy sbírky dosáhly ve své době takové pověsti, že v r. 1911 se v Tištíně konal sjezd moravských archeologů, kterého se zúčastnili i mnozí významní evropští odborníci v archeologii. Dále počátkem roku 1999 byly na území Tištína postupně odkryty čtyři kostrové hroby. V jednom z nich ležel zemřelý netypicky: na pravém boku s rukama spojenýma před tělem. Unikátním objevem jsou dochovalé zbytky dřevěné prkenné rakve s kovovými hřeby. Nález byl datován do 11. století.

Nejstarší písemná zmínka o Tištíně je v darovací listině od Jana Lucemburského z r. 1327 a už 1390 je jmenován městečkem, později poklesl opět na ves, ale r. 1676 se opět píše jako městečko. Po II. svět. válce je tento titul zrušen a Tištín se stává obcí. Dne 22.2. 2007 byl navrácen obci titul městyse. Jméno Tištín vzniklo asi z původního Ciesczyn, dále se během let měnilo na Czistin, Czyestyn, Tyesstyn. Teprve od r. 1515 se poprvé objevuje forma Tištín. Základem jména bylo osobní jméno Částa, jehož význam byl tehdy "čakati" a postupem vývoje výslovnosti se změnilo na Číščín - po zkrácení na Čiščin a nakonec došlo k náhradě "č" v ˇ"ť" . Na počátku 17. století, v době klidu a pokoje měl Tištín 87 domů, ale ke sklonku 30-ti leté války bylo z nich 53 pustých. Potom nastal povlovný, ale stálý vzrůst. V roce 1793 měl Tištín 82 domů a 635 obyvatel, v roce 1836 již 124 domy a 758 obyvatel. V dnešní době je to 240 domů a kolem 520 obyvatel.