Obec Loučky se nachází v Libereckém kraji asi 9 km od Turnova a 6 km od Železného Brodu v nadmořské výšce 424 m n. m, mezi Betlémskými a Besedickými skalami.
Rozloha obce je 165 ha. Velkou část území tvoří zemědělská půda (121,7 ha) a lesy (30,9 ha), zbývající plocha je zastavěná (2,0 ha).
V obci stojí 72 domů a žije 164 obyvatel s trvalým pobytem. Jedna třetina domů slouží pouze k rekreaci. 
V okolí Louček je velmi krásná příroda, višňové a třešňové sady, obhospodařované louky a místa s pozoruhodnými pohledy. Na jižním okraji obce, při silnici na Klokočí se nachází nejvýznamnější současné naleziště zkamenělin středního turonu v Čechách. Součástí obce Loučky je osada Podloučky, přírodní chráněné území s výskytem zvlášť chráněných druhů rostlin. Celá obec je součástí Chráněné krajinné oblasti a Geoparku Český ráj. 
Obci slouží veřejný vodovod, plynovod a části obce dešťová kanalizace.
Mezi významné dominanty obce patří kostel Sv. Antonína Paduánského, státem chráněná lípa srdčitá, budova školy a poloroubená budova Sokolovny.

Historie obce sahá do 15. století. První písemná zmínka je datována rokem 1499, kdy obec patřila Vokovi, synovi Jaroslava z Hruštice z rodu Markvarticů. Loučky byly založeny pravděpodobně mýtiči lesů nebo uhlíři. Výraz „loučka" totiž původně označoval promýcené borové lesy. Roku 1514 se Loučky staly součástí skalského panství, jehož majitelem byl Jindřich Šťastný z Valdštejna. Jeho syn Karel prodal roku 1538 panství Janu z Vartemberka. Dalším majitelem skalského panství a Louček se roku 1623 stal Albrecht z Valdštejna, který je i s celým panstvím prodal roku 1628 Mikuláši Des Foursovi. Dne 16. dubna 1864 se Loučky, jako obec s vlastním kostelem, farou, hřbitovem a školou, staly obcí katastrální. Patřily k nim dále obce Besedice, Hamštejn, horní část Koberov, Michovka, Vranové a Zbirohy. Po správní reformě byla obec součástí železnobrodskému okresu, po roce 1960 připadla do okresu semilského. V roce 1960 došlo i ke sloučení Louček se sousední obcí Klokočí a vznikla obec Klokočské Loučky. Tato přetrvala až do 1. 9. 1990, kdy byly obce opět rozděleny na dvě samostatné jednotky. V historických materiálech lze Loučky najít i pod dalšími názvy – Zadní Loučky, Kostelní Loučky.