Profesionální činnost zahájilo divadlo 25. října 1949. Tomuto datu předcházely dva roky poloprofesionálního působení. Zakladatelem a prvním ředitelem divadla byl Vladimír Matoušek – pedagog a umělec, který patřil k předním osobnostem meziválečné generace českého loutkářství. Umělecký profil Loutkového divadla Radost byl vytvářen osobitými tvůrčími individualitami – režiséry Josefem Kalábem, Jiřím Jarošem, Pavlem Vašíčkem – a v současné době na ně navazuje Vlastimil Peška. V počátcích pracovalo divadlo převážně s marionetami, ale zanedlouho se v inscenacích objevují především loutky spodové. Již na přelomu padesátých let je Loutkové divadlo Radost divadlem, vyznačujícím se tvůrčí režií i dramaturgií a hereckým souborem, který je obdařen nejen múzičností, ale i schopností precizní práce s loutkou. Renomé divadla, které „tvořivě rozvíjí animační loutkářské tradice“ (citace zdůvodnění zvláštní ceny poroty Skupovy Plzně z roku 1986) provází Radost až do začátku devadesátých let.

Původní Kalábův lyrický inscenační rukopis rozvíjel Jiří Jaroš mnoha novými podněty a technikami (divadlo masek, pantomima, černé divadlo), které směřovaly k radikální proměně a obohacení loutkoherecké profese. Inscenační styl Loutkového divadla Radost se stával komediálnější a robustnější. V sedmdesátých letech formuluje nově nastoupivší režisér a dramaturg Pavel Vašíček svůj program magického realismu, kterým zúročil veškerý dosavadní potenciál uměleckého souboru: kultivovanost, lyričnost, ale i smysl pro humor, spojený s neustále pěstovaným „řemeslem“ – dokonalou animací loutky.

S Loutkovým divadlem Radost a jménem Pavla Vašíčka je spjat i experiment českého loutkářství sedmdesátých let – uvádění inscenací pro mládež a dospělé publikum. V této době hraje divadlo pro mimořádně široký okruh návštěvníků, počínaje dětmi z mateřských škol, přes žáky škol základních a mládež až k dospělým příznivcům loutkového divadla. Program repertoáru pro všechny věkové kategorie návštěvníků převzal a důsledně rozvinul současný ředitel a umělecký šéf Radosti Vlastimil Peška. Od devadesátých let jsou inscenace pro dospělé organickou součástí repertoáru divadla. Pestrá je i tematická skladba repertoáru, dramaturgie je orientována na klasické pohádky a adaptace klíčových děl české a světové literatury. Na počátku devadesátých let došlo s nástupem nového vedení k radikální proměně uměleckého souboru. Vlastimil Peška ve shodě se svým uměleckým programem hudebně zábavného loutkového divadla konstituoval soubor schopný průběžně rozvíjet pěvecké a instrumentální dispozice a zvládnout širokou škálu požadavků současného herectví, práci s loutkou nevyjímaje.

V průběhu padesáti let činnosti nastudovalo divadlo 200 inscenací, z nichž nemálo patří k výrazným pozitivům v historii českého loutkového divadla. Jeho činnost byla oceněna řadou domácích i zahraničních vyznamenání a úspěšně reprezentovalo české loutkářství na zahraničních festivalech i pohostinských vystoupeních v zemích Evropy, Asie i Jižní Ameriky. Dnes patří Loutkové divadlo Radost neodmyslitelně k brněnským uměleckým institucím a rozhodnutím Rady magistrátu města Brna probíhá jeho rozsáhlá rekonstrukce.

Divadlo Radost je pořadatelem pravidelných podzimních Festivalů Radosti, které jsou několikadenní přehlídkou zajímavých představení domácích i zahraničních divadel. LD Radost se svými inscenacemi i hudebními produkcemi účastní tradičních akcí statutárního města Brna, a každoročně hostuje v dalších městech České republiky i v zahraničí.