Pokus o dataci ražby této jedné z nejznámějších štol ve vrchu Mědníku je problematická. Mapa dokumentující těžbu na Mědníku ,která vznikla kolem roku 1800,lokalizuje vstup do štoly s názvem a přípiskem hodnotící dílo  jako uzavřené a vytěžené. Stěny štoly vypovídají o různích  způsobech ražby ,nejzajímavější jsou  dozajista úseky chodeb,které pokrývá silná vrstva sazí ,která je připisována archaické technice dobývání hornin tzv. krušení čili sázení ohněm.Tato technika byla využívána především ve středověku a spočívala v narušení horniny silným žárem rozdmýchaným rychlým prouděním vzduchu..Ve štole jsou tyto stopy dochovány na značně dlouhém úseku.Spolu s pečlivými masivnímy zakládkami z tvrdého hlušinového kamene formou suchých zdí.Profil štoly v celé délce svědčí o pečlivé ruční práci předindustrialního období.Lze uvažovat,že štola je svědkem nejstarších počátků dolování na Mědníku,které spadá na sklon středověku. Zdejší rudy byly tvořeny hlavně  sulfidy - pyrothinem,pyritem,sfaleritem,chalkopyritem,které převládaly nad oxidickou rudou  Fe magnetitem.Štola Zeme zaslíbená byla v měsíci dubnu prohlášena za Národní kulturní památku. I nadále intenzivně pracujeme na zapsání na seznam světového kulturního dědictví UNESCO