Stálá expozice, věnovaná osobnosti českého krále Jiřího z Poděbrad, byla poprvé otevřena v roce 1964 u příležitosti oslav jeho nejvýznamnějšího státnického činu - návrhu na vytvoření světového mírového parlamentu. Patronaci nad oslavami převzalo tehdy UNESCO, které Jiřího mírové úsilí ocenilo jako událost velkého historického, právního i politického významu, jako předobraz dnešní Mírové unie, založené při OSN v roce 1947.

Památník krále Jiřího byl umístěn do nejstarších a jediných veřejnosti přístupných prostor, bývalého středověkého hradu, do jižního křídla, v němž předkové Jiřího, páni z Kunštátu vybudovali hradní kapli. Dodnes jsou z této doby zachovány na stěnách fragmenty gotických fresek s náboženskými motivy. V expozici jsou vystaveny kopie řady dokumentů, které mají vztah k Jiřího době a jeho zahraniční politice. K nejzajímavějším patří dokumenty z roku 1464 - text návrhu Mírové unie evropských panovníků, mírová smlouva krále Jiřího s francouzským králem Ludvíkem XI. a Deník panoše Jaroslava, jeden z prvních českých cestopisů. Vedle zvětšených modelů státnických pečetí stojí za pozornost rodová „Bočkovská bible“ ze 14. a 15. století se záznamy o historii rodu pánů z Kunštátu, celý rodokmen a kopie části roucha, v němž byl král Jiří pohřben do královské hrobky ve svatovítské katedrále.

V tzv. rodné síni krále Jiřího, která navazuje na bývalou kapli, je stálá výstava o sochaři Bohuslavu Schnirchovi, tvůrci pomníku krále Jiřího na poděbradském náměstí. Na dekorativně řešených panelech je výběr originálních modelů, určených pro výzdobu Národního divadla, včetně medailónů a kariatid z prezidentské lóže. Do středu sálu byl umístěn model sochy sv. Václava, kterým se Schnirch zúčastnil soutěže na pomník pro Václavské náměstí v Praze.

Z Jiříkovy rodné síně se sestupuje do jediné zpřístupněné sklepní prostory. Spolu s dalšími klenutými sklepy byla vybudována ve 14. století, za velké gotické kunštátské přestavby hradu. V současné době slouží jako lapidárium, v němž jsou vedle různých kamenických článků umístěny dva renesanční náhrobníky z nedalekého Pňova a velké terakotové plakety s erby posledních soukromých majitelů panství. Soubor kamenných koulí pochází z doby obléhání hradu za husitských válek a tisíc let stará dubová loď připomíná slavníkovskou Libici.