Nejstarší historii Příkaz a Hynkova dokládají stovky archeologických nálezů od kusu mamutího klu objeveného při hloubení základů příkazské sladovny v roce 1873, přes záhadné zmínky o nedochovaných soškách z pálené hlíny, nálezy hrobů a keramiky, až po unikátní zlomek římské nádoby s rytinou utíkajícího zvířete. Mimořádnou archeologickou hodnotu má i trepanovaná lebka z Příkaz a objevení středověkého dřevěného člunu v sesutém břehu Moravy u Hynkova. První písemné zmínky o Příkazích jsou z roku 1250 a o Hynkově z roku 1437. Původně patřily Přikazy několika drobným šlechticům, ale postupně přecházely do majetku církve a od roku 1368 již celé Příkazy náležely olomoucké kapitule. Podle pověsti stávala v Příkazích tvrz, a to na místě dnešních statků č.44 a 45. Vedle pověsti tomu nasvědčuje i okolní terén, vyprávění o podzemních prostorách i místní název Městečko. Až do 17. století jsou zmínky o Příkazích a Hynkově ojedinělé a neříkají nic o samotných obcích, o domech a o životě jejich obyvatel. V druhé polovině 17. století se poprvé objevují jejich jména a ze stejné doby zřejmě pocházejí i nejstarší stavby domů a jejich částí, které se dodnes zachovaly. Hospodářský rozmach hanáckých obcí v 19. století se dotkl především Příkaz. Souviselo to se zrušením roboty a počátkem pěstování cukrovky na Hané. Původní hospodářské usedlosti již nestačily, a zejména v druhé polovině 19. století došlo k přestavbě skoro všech gruntů a zanikly tak desítky žudrů, které tvořily kolorit hanácké návsi. Snaha zemědělců zpracovávat ve vlastní režii svou produkci se projevila stavbami řady rolnických akciových závodů, kam patří i příkazská sladovna a vznikem řady družstev, které v Příkazích reprezentovaly mlékárna a pekárna. Za úspěšným rozvojem obce stála místní rolnická záložna. S její podporou mohl vzniknout reprezentativní Záloženský dům. Příkazy patřily k mála obcím, které od dvacátých let 20. století postupně dláždily všechny místní komunikace.