Husitské muzeum Tábor zahrnuje Husité - období husitské éry od počátku až po 19.století, podzemní chodby - prohlídková trasa 650 m pod Žižkovým náměstím, galerie - české výtvarné umění 17. - 20.století. Přízemí původní městské radnice nabízí stěžejní muzejní prezentaci Husitského muzea v Táboře – expozici věnovanou husitství, která byla pro veřejnost zpřístupněna na podzim 2010. V deseti sálech se odehrává příběh husitství, vyprávěný různými „hlasy“ a obrazy. Návštěvníka provede od kořenů husitství až po vývoj historické paměti na husitství v 19. a 20. století.

Na začátku prohlídky vtáhne do děje působivý film představující situaci před vypuknutím husitských bouří. Atmosféru se snaží navodit i další místnosti, které dané téma – prameny revoluce, husitské válečnictví, vojevůdce, hledání krále, vlastní cestou, paměť, město, ve znamení kalicha – nabízejí nejen prostřednictvím textů, obrazů a exponátů, ale i videosnímky, ozvučenými diorámaty či animovanými sekvencemi. Děti ocení, že se s klíčovými pojmy seznámí prostřednictvím komiksových panelů. V expozici na ně čekají též tajné zásuvky a dvířka s úkoly nebo vtipné výjevy v kukátkách. Mohou si vyzkoušet, jak jim padne kroužková košile či jak se sedí na královském trůně.

Expozice Husité je bezbariérová a je možno si zapůjčit speciální průvodcovské texty v Braillově písmu pro nevidomé. Rozsáhlé sklepy z 15. a 16. stol. byly vyhloubeny ve skalním podloží v hloubce až 16 metrů a jsou zajíma¬vou technickou památkou pozdního středověku. Prohlídková trasa má délku přibližně 500 metrů a vznikla roku 1947 propojením sklepů pod Žižkovým náměstím. Vstup je ze staré radnice, výstup v domě č.p. 6. Gotický radniční sál je druhý největší svého druhu v zemi. Nejvýznamnější památkou je zde kamenný znak města s postavičkami Jana Žižky a Jana Husa. Stará táborská radnice je jednou z nejvýznamnějších pozdně gotických profánních staveb v Čechách. Roku 1521 stavbu dokončil architekt Wendel Roskopf, později byla barokně upravena a roku 1878 přestavěna architektem Josefem Niklasem do nynější pseudogotické podoby.

Experimentální archeologická expozice se vztahuje k období konce středověku (13.–16. stol.) a představuje život sociálního prostředí vesnice, města, šlechty a církve. Prostorové výjevy ze života, které ukazují zemědělství, řemeslo, bydlení, kuchyni, zbraně, lov, obchod a dopravu, využívají současně archeologické nálezy a jejich rekonstrukce spolu s obrazovými panely. Grafický kabinet muzea umístěný ve třetím patře slouží ke krátkodobým výstavám.