Historie vzniku ostravské zoologické zahrady je úzce spjata s aktivitami horníků dolů Zárubek a Alexander při budování tzv. Hornického sadu v Ostravě - Kunčičkách. Sad začal vznikat v r. 1948 na šestihektarovém pozemku poblíž dolu Alexander. Formou brigádnické činnosti se na tom podílela i ostravská veřejnost včetně školní mládeže.
Vzniklý přírodní park sloužil k rekreaci. Jeho součástí bylo např. přírodní jeviště, taneční parket, dětské brouzdaliště i pískoviště. V areálu dokonce byly i dva tenisové kurty, hřiště na volejbal a basketbal. Většina těchto zařízení byla předána do užívání u příležitosti Dne horníků v září 1950.

Na podnět Bohumila Vítka bylo v roce 1949 rozhodnuto zřídit ve vznikajícím parku i tzv. zoo - zahradu. K prvním chovancům patřil jeden srnec, dvě srny a pět bažantů. K nim brzy přibyli i pávi a po dokončení voliery i další ptáci.
Veškeré náklady spojené s údržbou a provozem parku byly hrazeny závodní radou Dolu Zárubek a také z darů a příspěvků tehdejšího Ministerstva informací a osvěty.
V lednu 1951 zástupci jmenovaného ministerstva rozhodli po jednání s ostravskými činiteli, že v Ostravě-Kunčičkách bude vybudována provizorní zoologická zahrada, což podpořili i odborníci v čele s doc. O. Štěpánkem a ředitelem pražské zoo dr. C. Purkyněm.

11. řádné plenární zasedání JNV Ostrava pak schválilo převzetí zoologické zahrady v Hornickém sadu v Kunčičkách do trvalé správy a údržby 26.10.1951. Tímto dnem byla tedy zřízena p.o. Zoologická zahrada Ostrava.
O dva roky později (22.5.1953) 179. řádná schůze rady JNV definovala Zoologickou zahradu jako samostatně hospodařící kulturně osvětové zařízení JNV a jejím řízením pověřila B. Vítka.

V dubnu 1953 rozhodla o stavbě nové zoologické zahrady a začala tak složitá jednání výběru nové lokality pro přemístění zoo z Kunčiček.
Na výběr nové lokality pro vybudování definitivní zoologické zahrady v Ostravě nepanovaly jednotné názory. Zpočátku převládal zájem vybudovat zoo v Bělském lese, uvažovalo se rovněž o Radvanicích, o místě poblíž obce Vřesina i o údolí Odry mezi Svinovem a Přívozem (!).

*

Dne 9.9.1953 se konala v Ostravě porada o umístění zoologické zahrady, které se účastnili zástupci JNV, KNV a Ministerstva školství a osvěty. Její účastníci schválili návrh doc. O. Štěpánka, předsedy vědecké komise pro zoologické zahrady při MSO, který navrhl vybudovat definitivní zoologickou zahradu v areálu Stromovky na Slezské Ostravě. Ve prospěch areálu ve Stromovce hovořil jeho členitý terén, rozmanitý lesní porost, dostatek vody a dobrá dopravní dosažitelnost. Nevýhodou bylo poddolování a blízkost chemických závodů v Hrušově.

Dne 30.9.1954 Ministerstvo kultury definitivně schválilo investiční úkol výstavby zoologické zahrady v areálu Stromovky a generálním projektantem určilo Stavoprojekt. Rok 1956 lze považovat za počátek výstavby nové zoologické zahrady ve Stromovce na katastru Slezské Ostravy a Heřmanic. Výstavba byla zpočátku zaměřena na komunikace a hospodářské zázemí. Prvním objektem v návštěvnické části byl medvědinec, s jehož stavbou se začalo v roce 1958, dokončen byl až v roce 1962.

1. května 1960 byla ještě rozestavěná otevřena pro veřejnost. Začátky zoo ve Stromovce byly velice obtížné. Z velké časti byla zoo budována opět brigádnicky, při zdlouhavé výstavbě v tehdejší akci Z pomáhali především horničtí důchodci.

Složitý provoz byl prakticky až do r. 1965 jedním velkým provizoriem. Všechna teplomilná zvířata přečkala první dvě zimy v budově skladu, který byl v té době jediným vytápěným objektem. Slon a velké kočkovité šelmy byli přestěhováni do nových pavilonů až v roce 1962, opice až v roce 1965. Do té doby byla zvířata v letních měsících umístěna v provizorních dřevěných stavbách.

Hlavním obdobím výstavby byla druhá polovina šedesátých let a především léta sedmdesátá. Z té doby pochází unikátní volný výběh šimpanzů (1968), tři nové rybníky (1969, 1974), expozice ussurijských tygrů a kodiaků (1971, 1975), dětská zoo (1972), pavilon hrochů (1975) a ostrovní expozice gibonů (1979).

Do provozu byly uvedeny další nezbytné objekty, jakými jsou odchovna (1973), centrální zookuchyň (1974), karanténa (1975), druhé parkoviště (1978) a samoobslužná restaurace (1978). Zcela přestavěny byly původní provizorní výběhy jelenů (1970, 1978) a dalších kopytníků (1971). V roce 1973 byla ukončena generální oprava medvědince.

V osmdesátých letech došlo k radikálnímu omezení investic a jen s velkými obtížemi byly dokončeny a zprovozněny dlouhodobě rozestavěné objekty (výukové středisko a pavilon malých šelem v roce 1984, pavilon žiraf a pavilon vodních ptáků v roce 1987).
Začátkem devadesátých let začala ostravská zoo i po technické stránce a vybavenosti zaostávat za ostatními českými zoologickými zahradami.

Teprve příspěvky zřizovatele na investice umožnily zahájit rekonstrukci a modernizaci alespoň některých zchátralých objektů a zařízení.

V roce 1997 byly dány do provozu nové voliéry dravců, v roce 1998 pak nová expozice rysů a pavilonek pro papoušky. Výraznou přeměnou včetně výstavby nového pavilonu skleníkového typu prošla vstupní expozice plameňáků (2000) a velkého výběhu se dočkali v témže roce i lvi.

V roce 2002 byl slavnostně otevřen nový prostorný výběh velbloudů a mohlo tak dojít k postupnému spojení řady malých výběhů pro kopytníky ve dva rozsáhlé výběhy lam. Největší investicí v historii zoo se stala výstavba nového pavilonu slonů, který byl otevřen pro návštěvníky v listopadu 2004. S nástupem nového vedení zoo v polovině roku 2004 byly definovány základní priority v dalším směřování zoo, zejména pak: Zoo přátelská k životnímu prostředí, Zoo vlídná k handicapovaným spoluobčanům a Zoo srozumitelná návštěvníkům. V rámci těchto priorit dochází kupříkladu k postupnému zpřístupňování starých pavilonů a expozic pro vozíčkáře (např. kontaktní dětská zoo s domácími zvířaty ,expozice lam alpak, výhledově i další objekty), objevují se cedulky a interaktivní prvky pro nevidomé, popisky a zcela nové webové stránky jsou vícejazyčné, ve spolupráci s Charitou Ostrava a sv. Alexandra byla otevřena upravená zooprodejna s nabídkou výrobků z chráněných dílen. Postupně dochází k další výrazné estetizaci a modernizaci zoo. K nejnovějším expozicím patří voliéry severských sov (2005), stáje a výběhy poníků a oslů (2005), Čínská zahrada (2005), velká voliéra supů (2006), upravená dětská zoo (2006), menší mořské akvárium (2006) a komplex 5 voliér pro ptáky Číny a Tibetu (2007).

Od roku 2005 pak postupně rovněž dochází k tolik potřebnému odbahňování a dalším úpravám rybníků.

Velkou investicí zřizovatele je již zahájena postupná botanizace zoo, v rámci jejíž první fáze budou v roce 2007 návštěvníkům zpřístupněny formou 3 botanických stezek rozsáhlé části areálu Stromovky s řadou nesmírně cenných botanických partií. Je rovněž nutno zmínit alespoň některé významné investice do dlouhodobě zanedbané infrastruktury zoologické zahrady, zejména kompletní rekonstrukci komunikací (spolufinancováno PHARE), novou čističku odpadních vod pro hospodářské zázemí včetně kanalizace a postupnou rekonstrukci rozpadávajícího se oplocení areálu zoo. Ve fázi dokončené nebo dokončované projektové přípravy jsou např. plynofikace areálu zahrady, dokončení odkanalizování řady objektů, nová velká společná expozice pro medvědy ušaté a hulmany, komplex záložních skleníků pro dendrologické oddělení s využitím obnovitelných zdrojů energie, alespoň částečná rekonstrukce pavilonu hrochů či nové expozice jeřábů a pand červených včetně částečné modernizace výběhů pro jeleny. V roce 2007, umožní-li to finanční prostředky, budou zahájeny projekční práce na novém výukovém centru, na expozici šimpanzů a na bioplynové stanici využívající organické odpady z provozu zoo.

Díky své postupně vzrůstající kvalitě se ostravská zoo stává členem řady významných mezinárodních sdružení a asociací. Na počátku 90. let je spoluzakládajícím členem Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZ), v roce 1994 je přijata za člena prestižní Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a konečně v roce 2005 se stává členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA).