Integrovaná obec Václavov leží asi šest kilometrů západně od Zábřeha v poměrně stísněné kotlině na soutoku potoka Nemilka a Svébohovského potoka.

Samotná obec se šplhá po obou svazích tohoto potoka až na náhorní plošiny Drozdovské vrchoviny. Střední nadmořská výška obce je 370 metrů nad mořem. Horní konec obce však zasahuje až do výšky nad 400 metrů. Nejvyššími vrchol v okolí obce jsou na východě Ovčáry (466 m) na severozápadě Háječek (471 m) a na východě Žernovec s výškou 521 m.

nejdůležitějším tokem Václavova je říčka Nemilka, která tvoří osu spodní části obce. Na křižovat ce sdo ní vlévá Svébohovský potok pramenící na svazích nad Svébohovem. Západně od obce je také menší rybník.

Pro komunikační napojení Václavova je nejdůležitější silnice II. třídy ze Zábřeha do Štítů. Na katastru nedaleko bývalé restaurace Růžové údolí z ní odpbočuje silnice II. třídy do Kosova a Hoštejna a také silnice III. třídy do Drozdova a Pivonína. Po lesních a polních cestých se lze z Václavova dostat do Svébohova, Zábřeha, Jedlí, Drozdova a Pivonína.

Katastr o rozloze 489 ha tvoří z velké části lesní porosty, menší část pak je zemědělsky obdělávána, případně ji tvoří pastviny. Vzhledem k nadmořské výšce a drsnému podnebí se zde však zemědělství příliš nedaří. Celá oblast obce je součástí chráněného území Přírodního parku Březná.

Jméno obce není potřeba příliš vysvětlovat. Vychází z vlastního jména Václav. Německé jméno však není jak by se čekalo Wenzelsdorf ale Watzelsdorf, což je zkomolenina původního českého jména.

*

Historie Václavova začíná ve 14. století

První zmínka o této místní části Zábřeha pochází z roku 1374. tehdy se Václavov stal předmětem sporu mezi tehdejšími pány hoštejnského panství a zemany z Rezu a Kolšova, kteří si na tuto oblast činili nárok. V následujícím období se Václavov spolu s Pivonínem dostal do do rukou zemanů z Lesnice a odtud sňatkem připadl janu ml. Tunklovi z Kolšova. V roce 1480 se obě vsi stávají součástí zábřežského panství a zde již zůstávají v držbě až do roku 1848, tedy do konce poddanského zřízení. V roce 1677 zde lánový rejtřík uvádí již 18 usedlých rodin, což na tehdejší poměry nebylo nijak málo. jako důsledek válečných útrap třicetileté války se v témže lánovém rejstříku uvádí navíc ještě jeden pustý statek.

Václavov byl ryze zemědělskou obcí. Stejně jako nyní, ani v dávné minulosti však zemědělství v této oblasti příliš výnosné nebylo a tak si místní obyvatelé přivydělávali prací v lese a také domácí výrobou. Stejně jako ve většině okolních obcí se i zde jednalo zejména o výrobu košťat, dřevěného nářadí, obšívání knoflíků, vyšívání či domácí přadláctví a tkalcovství. Většina těchto činností sice příliš nevynášela, byla však jedinou možností obživy místních chudých zemědělců. Další doloženou činností Václavovských bylo pálení dřevěného uhlí. To zde však trvalo jen krátkou dobu a uhlíři se odsud brzy přesunuli do oblastí Drozdova, Crhova, Štítů a Cotkytle.;;

Rozvoj drobného podnikání v obci

Po zrušení patrimoniální správy a zařazení Václavova pod okresní úřad a soudní dbvůr v Zábřehu, se místní občané začali více věnovat drobnému podnikání. Již dříve zde stál mlýn. Patrně největším počinem bylo otevření několika kamenolomů v okolí, která dodávaly jak stavební kámen, tak i materiál na budování cest. Některé kamenolomy se udržely až do první poloviny našeho století. V obci tehdy vzniká hostinec i první obchod. Od roku 1832 měl Václavov také vlastní jednotřídní školu.

Obec byla až na vyjímky po celou dobu své existence výhradně česky hovořící enklávou. V roce 1834 zde podle sčítání lidu žilo 445 obyvatel a stálo zde 69 domů.

Počet obyvatel se v obci do poloviny našeho století příliš neměnil. V roce 1900 se zde uvádí 464 osob. Bohužel v roce 1945 odešlo mnoho místních starousedlíků osídlovat vysídlené německé obce v okolí atak se počet obyvatel Václavova prudce snížil. V roce 1950 zde sčítací komise napočítaly pouhých 270 obyvatel. Pokles počtu trvale bydlících osob pokračoval i nadále. Důvodem byla problematická dojezdová vzdálenost do škol a do zaměstnání. ta sice v případě této obce není ani tak velká, jako spíše zejména v zimních měsících, stížená klimatickými podmínkami.

Za první republiky zde vítězili ve volbách střídavě strana lidová a agrární. Místní lidé zejména po roce 1927 kdy byla přes Václavov zprovozněna první autobusová linka směrem do Štítů a Zábřeha začali stále více hledat zaměstnání v blízkém Zábřehu. Tak je tomu dodnes. Do roku 1976 měl Václavov vlastní Místní národní výbor. Od tohoto data se stává součástí Zábřeha.

*

Společenský život Václavova

Přestože byl Václavov poměrně chudou obcí, společenský a kulturní život zde v žádném případě nestagnoval. Byl zde založen čtenářský kroužek, pobočka Sokola a také dobrovolný hasičský sbor, založený již v roce 1894. Velkou tradici zde má i ochotnický divadelní soubor Václav, který mimochodem nedávno opět obnovil svou činnost.

V šedesátých letech byl ve Václavově postaven velký kulturní dům. naopak zrušeno bylo místní koupaliště, které zde sloužilo několik desítek let. V nedávné době byla opravena místní kaple Sv. Václava. Obec po celo dobu své existence přináležela k duchovní správě v Zábřehu.

Václavov dnes představuje turisticky zajímavé místo

I dnes má Václavov svým případným návštěvníkům co nabídnou. je to místo zajímavé zejména svým překrásným okolím. V hustých lesích okolo je dost houbařských terénů, pro zdatnější cyklisty lze doporučit dvě horské trasy. jedna vede přes obce na náhorní plošinu nad ní a poté po asfaltové stezce do Drozdova. Druhá sleduje modrou turistickou značku a směřuje do Jedlí. Vyloučena není ani trasa přímo po státní silnici romatickým údolím horských potoků směrem na Svébohov.

Pro pěší lze s důvěrou doporučit trasu lesní cestou do Zábřeha přes vrcholek Račice, případně kolem přehrady Nemilka a dále po cestě do Václavova.

Bohužel po zdevastování známého výletního hostince v Růžovém údolí již obec nemá vlastní restaurace, která by umožnila případným turistům trochu oddechu a občerstvení. Slouží zde však obchod se smíšeným zbožím. bez zajímavosti není ani skutečnost, že se nedaleko Václavova nachází cvičná nora pro lovecké psy. Nejbližší možnost koupání je v letních měsících v Jedlí na přírodním koupališti.