Zříceniny hradu, postaveného patrně v l. 1426-27 husitským hejtmanem a stoupencem Žižkova odkazu Janem Roháčem z Dubé, na ostrožně nad Vrchlicí u Chlístovic. Měl velmi krátké trvání, zanikl po vojenské akci již r. 1437. Podle písemných pramenů se mělo jednat o dlouhé, čtyřměsíční obléhání královským (a později i uherským) vojskem; hrad se prý podařilo dobýt až pomocí podkopů, obránci byli zabiti nebo zajati a včetně Jana Roháče později v Praze oběšeni.

Ve skutečnosti byl Sion malý hrad bez vlastního vodního zdroje a nemohl delší dobu vzdorovat obléhatelům, jak potvrzují i archeologické nálezy. Průběh obléhání a dobývání hradu je tak v historických pramenech popisován tendenčně a v rozporu se skutečností. Spíše než pevností byl Sion soukromou rezidencí, o čemž svědčí nalezené předměty, nevýhodná poloha umožňující ostřelování hradu i zpočátku nepříliš důkladné opevnění. To bylo zlepšováno až pod vlivem bezprostředního ohrožení hradu ve vypjaté politické situaci; obezděná zemní bašta se stala nejstarším objektem svého druhu a řadí Sion k významným památkám vývoje fortifikační architektury v Evropě.

Rozsáhlý areál památky se rozkládá v několika polohách. Jádrem je hradní sídlo rozčleněné na jádro a předhradí. V okolí hradu se nacházejí pozůstatky obléhacích prací: severně od hradu se rozprostírá obléhací tábor s tzv. stanovištěm velitele, jihozápadně od hradu se dochovaly pozůstatky palebného postavení. Na skále při severozápadním obvodu hradního jádra je osazena rozměrná pamětní deska Jana Roháče z Dubé. Předmětem ochrany jsou: hradní jádro, předhradí, tábor obléhatelů, palebné postavení a pamětní deska.