Zříceniny hradu na mohutných rulových skalách stejnojmenného vrchu mezi Sněžným a Jimramovem. Přestože se nachází na území Pernštejnů, vděčí za svůj vznik pánům z Kunštátu. Založen byl kolem r. 1380; zakladatel Erhart (Heralt) ze stařechovické větve Kunštátů patřil k významným osobám své doby, ale neváhal se zapojit do kořistnické činnosti, kterou si na počátku 15. stol. přivydělávala řada šlechticů. Loupeže z hradu podnikal i po husitských válkách Jan z Břežan, proto hrad po r. 1440 moravští stavové vykoupili a nechali zbořit. R. 1464 se uvádí již jako "castro rupto Skaly", tj. "zbořený hrad Skály". – Rozsáhlý objekt s předhradím dokázal posloužit jako tábořiště oddílu 500 husitů, které odtud hodlal r. 1438 vypudit vévoda Albrecht; buď se mu to nepodařilo nebo se o to nakonec vůbec nepokusil.

Pověst vypráví o smlouvě Švédů s čertem. Za 30-leté války se prý na hradě usadila švédská družina. Císařské vojsko je oblehlo, ale úsilí o dobytí bylo dlouho marné. Na hradě byly dostatečné zásoby potravin i studna, která ale jednoho dne začala vysychat. Uprostřed zoufalství se vůdci Švédů zjevil čert a uzavřeli spolu smlouvu, že za upsanou duši bude studna znovu plná vody. Když se tak stalo, vůdce radostně vykřikl, naklonil se přes roubení, v rozčilení však ztratil rovnováhu a zřítil se do hlubiny. Vznikl zmatek, jehož císařští využili, vnikli do hradu a posádku pobili. Naloupené poklady se propadly do sklepů a duchové zhynulých, jež se ve zříceninách objevují, je navěky střeží.