Hrad byl vybu­dován jako správní centrum nově vznikajícího panství příslušníky tehdy mocného rodu Markvarticů. V jeho držení se postupně vystřída­lo více význačných osobností českého středověku. První zmínka v pramenech o hradu Ostrý je z roku 1268, kdy je jako majitel hradu zmiňován Markvart ze Scharfensteina. S velkou pravděpodobností spadá počátek výstavby hra­du do doby vlády krále Václava L, který zemřel v roce 1253.

Dokončen byl pak za vlády Přemysla Otakara II., kdy také na severu Čech dochází k budo­vání mocenských center, která rněla sloužit k zajištění nechráněné severní hranice země. Tak přesel i hrad Ostrý pod královskou moc. Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli v roce 1278 se Ota Braniborský stává správcem Čech a zároveň poručníkem jeho nedospělé­ho synaVáclava II. V roce 1283 se VáclavII. stal českýmkrálemahrad Ostrý daroval vrchnímu šenkovi šlechtici Janu z Michalovic, který je pokládán za syna Markvarta ze Scharfensteina. Nový pán Schar­fensteina patřil k předním českým velmožům, často se zdržoval při pražském    panovnickém    dvoře a ve své době se proslavil svý­mi     rytířskými     jízdami.     Ně­kdy   na    přelomu    13.    a    14. století Jan z Michalovic    před­stoupil   před   krále   Francie   a   na  turnaji   svedl  vítězný  boj   s   francouzskými   rytíři. Dalšími vlastníky hradu byli jeho potomci v přímé linii   a v roce 1407 přechází hrad z důvodu finančních potíží do vlastnictví rodiny Berky z Dube. V době husitských vá­lek, při obléhání Benešova a jeho dobytí husity v roce  1425 a 1426, Hynek Berka z Dube hrad Ostrý s největší pravděpodobností uhájil. Spíše však lze předpokládat, že husité dávali přednost snazší a bohatší kořisti, jakou byly Benešov nebo Kamenice, a proto hrad Ostrý ani nikdy neobsadili.

Okolo roku 1440 se hrad stává majetkem rodu Vartenberků, kteří v té době pro­váděli početné loupežné výpravy do Lužice. Lužičané pak koncem roku 1444 provedli pro­ti Vartenberkům výpravu do severních Čech, kde také obléhali hrad Ostrý, který v roce 1445 dobyli a vypálili. Od té doby už nebyl prakticky obnoven a další vlastníci přemístili své sídlo do blízkého Benešova. Od roku 1515 je pak hrad připomínán již jen jako pustý.

Severozápadně od hradu na návrší směrem k Benešovu vznikl již koncem 15. století hospodářský dvůr, který se skládal z několika hospodářských budov pro ustáje­ní ovcí a dobytka.V roce 1589 si zde nová majitelka Marie ze Salhausenu nechala vystavět panský dům, ve kterém sídlili i pozdější majitelé zdejšího panství. Dvůr byl také podle nové majitelky nazvaný - Meierhof Scharfenstein. Téměř všechny budovy a stáje byly však v roce 1900 zničeny požárem. V roce 1929 zde pak z jedné dochované stáje zřídil Josef Hýbel vý-letnickou hospodu, která existovala ještě nějakou dobu po roce 1945.

Koncem  19. století proběhly na zřícenině hradu Ostrý restaurátorské práce a byla zde obj evena řada archeologických předmětů. Tehdy také došlo k proražení chodby do interiéru válcové věže. Na počátku 20. století byly odkryty zbytky zdí a provedeno zaměření půdorysu hradu. V letech 1928 - 1931 byly ze státní podpory na hradbách prováděny kon-zervátorské práce a bylo rovněž doplněno nové zdivo. Od té doby se zřícenina hradu Ostrý do­stala opět do velmi špatného stavu, a proto jsou v současné době hledány možnosti financování dalších konzervací hradeb a celkových oprav s cílem zachovat tuto památku ze 13. století i pro další generace.

Jako kulturní památka byla zřícenina hradu Ostrý zapsána při Ministerstvu kultury v Praze dne 4. dubna 1966.

(zdroj: web obce)